Já a můj dvojnožec

Kocourek Modroočko bydlí u svého pána, spisovatele, kterému říká dvojnožec. Modroočko má jemný kožíšek, packy a ocásek, dlouhé vousy, velikánské modré oči a hebký čumáček. Je to vzdělaný kocourek, který si píše deník. Do něj zaznamenává všechny své poznatky. Jedním z nich je i to, že jeho dvojnožec je hrozně veliký, chodí jen po zadních tlapkách, jež jsou holé a nedovedou škrábat, protože nemají žádné drápky. Když si spolu Modroočko a dvojnožec hrají, často se stane, že kocourek svého pána poškrábe. Dvojnožec je pak smutný, zaváže si ránu obvazem a na kocourka se zlobí. Modroočko proto vždycky honem svému pánovi ránu pofouká a pak se mu stulí do klína a spokojeně přede, neboť dvojnožec se hned přestane zlobit. Ví, že jeho pán tichému předení nikdy neodolá. Modroočka často udivuje, že dvojnožec píše jen jednou tlapkou s podivnou násadkou, která vypadá jako neobyčejný drápek a šustí po bílé ploše. Modroočko se několikrát pokoušel také tak psát, ale vznikly z toho vždycky jen velké černé kaňky. Modroočko se rozhodne, že si do deníku, psaného ne jednou tlapkou, ale hned oběma, zaznamená příhody, které se mu udály. První velkou kočičí událostí bylo jeho setkání s kočkou Zelenoočkou. Na zdi domu, v němž bydlí se svým dvojnožcem, našel jednou Modroočko nápis psaný kočičím písmem, jímž Zelenoočka oznámila svůj příchod. Byla to toulavá veliká a zkušená kočka a měla strašný hlad. Kocourek ji pozval k sobě na oběd a Zelenoočka mu vylízala všechny misky. Zelenoočka za odměnu naučila kocourka lézt po stromech. Se stromu spatřil Modroočko obludu na čtyřech kolech, která právě pozřela jeho pána. Avšak Zelenoočka jej uklidnila, ať se nebojí, na jiném místě obluda dvojnožce zase vyplivuje, protože jí nechutnají. Uklidněný kocourek spěchal domů, ale v kožíšku jej kousalo, protože chytil od Zelenoočky blechy. Navíc cestou snědl starou rybu. Ráno, když se probudil, měl horký čumáček a bříško jej bolelo. Teploměr ukázal, že Modroočko má horečku. Ani nepoznával svého pána, místo něj viděl bílou obludu, podobnou nestvůrné rybě, pronásledující malé kocourky. Když se probral ze snu, dostával Modroočko od dvojnožce pilulky, až se úplně vyléčil. Ze samé radosti, že je zase zdráv a že má opět chuť k jídlu, snědl kocourek květinu, ale jeho pán se na něj tentokrát vůbec nezlobil. Filmový přehled 36/1974