Alexander Něvský

Jeden z mála sovětských filmů, výpravných epopejí, které beru. Snad ještě Petr Veliký režiséra Vladimíra Petrova mě v mládí zaujal, ale jinak Matku, Zemi, i tu jejich juchavou komedii Celý svět se směje, nemusím.

Měl jsem tu možnost, že jsem většinu filmů, co natočil Sergej Ejzenštejn viděl, a že on již řádil od 20. let, tak se mu musím poklonit, co dokázal, když o tricích, se mu ani nezdálo. Masové scény, kdy mu hrají tisíce komparsistů, stovky koní, neumím si to ani představit...

,,Super film" mého dětství, kdy jsem po boku rodičů a staršího bratra nevěřícně koukal na drsné okamžiky s otevřenou pusou a snažil se pochopit o co vlastně jde. Později jsem si mnohokrát říkal, že to byl náraz,na který jsem nebyl připravený. Nebylo mi jasné proč se dospělí dívají na tak podivné věci. S odstupem let se k tomuto filmu vracím, tak trochu se smíšenými pocity a pokaždé vidím mistrovské filmové dílo.

Historický snímek o ruském vůdci, který je považován za jedno z nejvýznamnějších děl sovětské kinematografie, který dodnes vyvolává řadu diskusí a kontroverzí. Ono to bude i tím, že toto filmové dílo chtěl pro propagandistické účely proti Německu zneužít samotný Stalin. Je to zapříčiněno především hlubokým vlasteneckým duchem filmu, který vyzdvihuje ruské tradice a hlavně opěvuje čin Alexandra Něvského. A co si budeme povídat, stejné vyznění mají i české snímky o Janu Žižkovi od režiséra Otakara Vávry, který se jistě tímto ruským snímkem inspiroval, což je nejvíce vidět u válečné scény. Technická stránka bitvy, soubojů i úhel kamery na bojovníky je neodvratitelně ne podobná, ale přímo naprosto stejná. Epická bitva, velkolepé kostýmy a kulisy zkrátka vytvářejí nezapomenutelný vizuální zážitek. Dějová šablona je jasná. Konfrontace s vnějšími nepřáteli, obrana vlastní země a lidu. Ostatně, téma každé země. Film je samozřejmě silně ideologizovaný, a tak sloužil k ideologickým účelům. Představy nepřátel jsou zjednodušené a karikované, zatímco ruské vítězství je prezentováno jako nevyhnutelné a předem dané. Mnohá historická fakta jsou zkreslena nebo zveličena. Například už samotný obraz Alexandra Něvského je poněkud zidealizovaný a rozsah bitvy na ledě vyznívá až přehnaně. Porovnejme opět s vyzněním Vávrových filmů o Janu Žižkovi a rozsahu husitské bitvy na vypuštěném rybníku. Ta Vávrova inspirace tímto ruským filmem tady prostě je. Každopádně, film o Alexandru Něvském je považován za klasiku sovětské kinematografie a významný kulturní fenomén, který stále vzbuzuje zájem diváků, a to i přes ono kritické hodnocení z hlediska historické nepřesnosti a ideologické orientace. Ano, stejně jako v Česku o Janu Žižkovi od Vávry.