Návštěvník

Vizuálně i hudebně/zvukově nádherný film, v kterém se moc nemluví, ale o to víc se divák musí domýšlet. Miluju takovéhle filmy, kdy se spousta scén odehrává v náznacích a je na divákovi, aby si na dost věcí přišel sám. Jinak řečeno - nic pro diváka, který má rád naporcováno vše jasně, srozumitelně a polopatě. Velmi stručně k ději: Venkovská samota kdesi na severu, čas - zhruba první čtvrtina dvacátého století. Ústřední postavou, prostřednictvím jejích očí na dění okolo nazíráme, je asi třináctiletý němý chlapec. Žije na statku jen s matkou, jeho otec sedí ve vězení. Zničehonic se u domu objeví krvácející tajemný cizinec, který údajně zná chlapcova otce. Cizinec zůstává na farmě, uzdraví se, ale hned tak neodchází. Jaké je jeho tajemství? V jedné z hlavních rolí (Návštěvník) exceluje Pavel Liška, ostatní herecké výkony jsou také naprosto úžasné. Na tomto filmu lze pochválit úplně všechno - geniální scénář i režii, nádhernou kameru, skvělou zvukovou stopu. Není nutno na všem, co se ve filmu děje (třeba jen v podobě naznačeného), hledat nějaké logické vysvětlení (a že domýšlet se lze opravdu bohatě)- stačí se nechat unášet touto dialogově minimalistickou avšak filmařsky úžasnou nádherou.