Zvláštní případ

Film podle mého gusta. Charismatický Michel Picoli roli suverénního šéfa s příznačným jménem Bertrand "Malér", který má oživit upadající firmu. Další vynikající herecký výkon odvádí Gérard Lanvin v roli Louise, kterého si Bertrand a jeho sqvadra zcela podmaní a přiměje ke spolupráci. Uznávám Nathalii Bayeovou, ale v tomhle filmu si mně poprvé líbila jako ženská. Někomu film může připadat nudný, ale já ctitel francouzského filmu o třicet čtyřicet let zpátky, jsem si pošmákl.

Film bez děje, který by diváky vtáhnul do sebe, kde se vše točí kolem toho, jak snadno lze přijít o manželku, když seš poslušnej a loajální ke svému šéfovi, kdy není konec osmihodinové směny, pracuješ 16 hodin a večer musíš být k dispozici vedoucímu. Michel Piccoli není můj oblíbenec, raději jej vidím v psycho nebo v kriminálkách. Ještě tak něco slušně hraje Gérard Lanvin, jenom zajímavé je, že film vznikl v roce 1981, kdy u nás vládl monarcha Husák, film je na jedno skouknutí...

Nastolit svoji kariéru ve své pracovní profesi s naprosto nejasnou budoucností na úkor přisluhovačství a ztráty partnerského vztahu.  Zajímavá studii o tom, kam až je takový člověk ve své podřízenosti a ochotě schopný zajít bez ohledu na následky. Práce je jedna věc a soukromý život druhá. Když se překračuje důmyslná hranice snesitelnosti, není divu, že se někde objeví trhliny. Příběh je převážně konverzační a na dnešní rychlou dobu již bohužel krapet nezáživný. Téměř to vypadá, jako by se jednalo spíše o mírně přepracovanou divadelní hru. Sympatie však kupodivu nemá žádná s postav a tak se ani nelze s hlavní postavou děje jakkoliv ztotožnit. A tak se jedná o snímek nemající sebemenší šanci nadchnou každého diváka, ale za pozornost stojí.