13. komnata Jiřího Ježka

Když bylo Jiřímu Ježkovi 11 let, porazilo ho auto a přišel o nohu. Místo školy se učil chodit o berlích, pak dostal protézu. Bál se prvního setkání se svými kamarády a taky první cesty zpátky do školy. Posměchu se ale od spolužáků nedočkal. Duší totiž zůstal Jirka pořád stejný, kamarádský, bavič třídy, velký sportovec. I s protézou chodil hrát fotbal, volejbal, jezdil na bruslích, dokonce se zúčastnil i přeborů v gymnastice. Po střední škole začal pracovat jako protetik. Díky svému handicapu dobře rozuměl svým klientům. Postupně se začal věnovat cyklistice, nejdříve na amatérské a později na profesionální úrovni. Závody jezdil i se zdravými sportovci a začal je porážet. Obrovsky dřel a úspěch se dostavil. Třikrát se stal paralympijským vítězem a pořád chce závodit dál. To, že nemá nohu, bere jako obrovský dar. Říká, že kdyby ji měl, byl by obyčejný člověk a žil možná nezajímavý život. Takhle ho úraz donutil překonat sám sebe a posunout hranice svých fyzických možností. Cyklista Jiří Ježek je velkým příkladem pro stejně postižené sportovce. Pořadem provází moderátorka Zuzana Burešová. Česká televize