Medvěd Brýlatý

Film z cyklu Tajemství divočiny – Dokument o medvědech, kteří dostali své pojmenovaní po zvláštní obrubě kolem očí, a kteří žijí ve vysokohorských polohách lesů Jižní Ameriky, hlavně ve Venezuele a jsou mezi medvědy výjimkou – jsou vegetariáni. Venezuela je domovem těchto medvědů, převážně Národní park Sierra Newada, v jeho mlžných lesích, kde se teplota nedostane pod 15°C, jsou tu mechorosty, orchideje, mravenečníci, a na stromech jsou vidět stopy po drápech, které mohl v těchto končinách udělat jediný tvor – medvěd brýlatý, který dorůstá okolo 180 cm výšky ve stoje a je jediným druhem medvěda v Jižní Americe, jeho váha dosahuje až 150 kg, Samec se tře tělem o strom, což má za úkol označkovat své uzemí a jednak přilákat samici. Když se mu takto podáři zlákat samici na své území, zůstanou spolu jen pár týdnů a po spáření se opět uchýlí k samotářskému způsobu života. Těchto medvědů podle odhadu je již jen něco kolem 2000, a tak patří k nejohroženějsim druhům spolu s čínskou Pandou Větší část života stráví na stromech. Domorodci je nazývají Ukumari nebo-li panští medvědi, ale jejich vědecké jméno pochází ze světlých ostrůvku kolem očí. Každý medvěd má tyto „brýle“ jiné, a tak je vědci a ochránci lehce rozliší, a dokonce některé z nich pojmenovaly. V porovnání s Baribaly a Grizlym jsou průměrné velikosti a mají řidší srst a neukládají se k zimnímu spánku, liší se šplháním po stromech. Takto to činí již přes 3 miliony let, jejich předci se vyvinuli zhruba před 15 miliony let v tehdejší severní prapevnině. V té době byla země studená , moře mělké, a tak se tito medvědi snadno dostali do severní Ameriky, a poté co severní a jižní Ameriku spojily sopečné ostrovy které tam v pruběhu let vznikly se jim podařilo dostat se na jižní polokouli, což pro ně bylo stěští. Neboť před 20 000 lety sevřela doba ledová půl Ameriky, původní medvědi nápor zimy nevydrželi a přežili jen ti v jižní Americe. Poté se na místo vyhynulých medvědů na severu polokouli postupně dostal nový druh medvědů. V listopadu nastává ve Venezuele období dešťů, které trvá až do února a v tomto období bují rostlinstvo, Samice těchto medvědů jsou schopny časově regulovat svou březost aatak mohou mláďata přicházet na svět v době, kdy je hojnost jídla. Když samice cítí svůj čas, stáhne se do brlohu a tam vrhne mláďata, kde je také vychová. A protože její mléko je bohaté na tuky – okolo 45%, medvíďata, která těsně po porodu mají něco kolem půl kila váhy, rychle přibývají na váze. Než ale dorostou jednoho roku života musí se naučit, jak v mlžných lesích najit potravu. Houbovitý povrch lesů za dešťů nasaje do sebe vodu, aby pak v období sucha jej ze sebe mohla zase odpařit zpět do okolního vzduchu. Medvědi při svém pohybu po lesích svými výměšky půdu hnojí, současně roznášejí semínka rostlin, atak e vegetace neustále rozrůstá. Farmáři je ale nemají moc rádi a hubí je, jednak pro kožešinu, a také pro maso. Diky svému čichu najdou medvědi lehce potravu – hlavně bromélie, mezi nimi i ananas, pro který dovedou šplhat až do 10 metrů, Jakmile se dostane medvědice k bromélii odtrhne pečlivě listy a dostane se k srdíčku, které sežere, denně takto dovede sežrat až 80 srdíček bromélií Tyto rostliny dovedou parazitovat na stromech a vodu získávají ze vzduchu. Medvědi se za nimi šplhají do velkých výšek, ale protože to nejsou šplhavci od narození, tak se to musí naučit. Mláďata již mají 6 měsíců, a musí se učit svalové koordinaci a schopnosti šplhat po stromech. Za pomoci matky-medvědice se musí naučit, která větev je vhodná pro šplh a hlavně pro jejich váhu, aby se nezřítili. Na naučení těchto dovedností mají ještě dalších 6 měsíců. Poté budou žit svým medvědím samotářským životem. V těchto lesích roste přes 150 druhů rostlin, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Medvíďata již dosáhla 7 měsíců života a šplh po stromech zvládají již zcela bravurně. takže samice má čas na odpočinek. Ještě je musí naučit nacházet potravu, zatím jim bromélie shazuje na zem, ukazuje jim co je jedlé a co ne, a tak se mláďata brzy naučí najít potravu i na stromech Po dosáhnutí jednoho roku již budou zcela každé samostatně žít. Jejii způsob života je v současné době pod ochranou Národního parku Sierra Nevada