Světlušky v zahradě

Pár kostlivečků vytahaných ze skříně, které má každá rodina a která nemá, tak lže. Naštěstí teta a dcera jsou schopny tatíka občas okřiknout a ukočírovat a tatík nakonec ukáže i světlejší chvilku. I když po scéně v garáži by dostal krumpáčem přes hlavu a balila bych kufry. Chvílemi jsem se ztrácela v liniích, teta přijela na léto a její sestra nebyla těhotná a najednou ano. To jako bylo další léto? A jak dlouho byl Michael (Ryan Reynolds) doma, když se vyspal se svojí manželkou a ona najednou věděla, že je v tom. Měsíc, dva? Trochu nedovařené, připomínající leccos natočeného již dříve od Magnólie po Blízko od sebe. Luxusní herecký výkon podal Cayden Boyd, kam se na něj všichni dospěláci hrabou.

Tenhle film mě dost překvapil v dobrém slova smyslu. Nejen herecké výkony jsou skvělé ale hlavně příběh, který mě v určité chvíli dostal na kolena. Ryan Reynolds mě rozhodně nepřekvapil svým dokonalým výkonem ba naopak mě usvědčil v tom, že je skvělý herec. William Defoe jako bezcitný otec byl také na jedničku. Julia Roberts, která sice neměla moc prostoru,ale i tak měla svůj podíl na tomhle kvalitním filmu. Nechápu, že tady není jediný komentář, protože tenhle film je rozhodně film, který byste měli vidět

SVĚTLUŠKY V ZAHRADĚ Malé umělecké dílko o vztazích rodičů a dětí. Jde o chytře a příjemně zpracované téma rodiny. Velmi dojemný film s citlivým příběhem, ve kterém se prolínají nejen dvě časové vrstvy ale i komplikované vztahy postav, s nekonečnými hádkami táhnoucími se filmem. Propletenec postav a časových rovin dělá z filmu velice zajímavou podívanou. Za zmínku stojí skvělé herecké výkony, o kterých se v podání Willema Dafoe, Julie Roberts, Ryana Reynolds a ostatních ani nedalo pochybovat. Zejména Dafoe je zde fantastický v roli přísného, až tyranizujícího otce. Film je o obyčejných lidech jedné obyčejné rodiny. Zdánlivě nám nemůže nabídnout nic převratného, ale příběh je vyprávěn tak chytlavě, že film uběhne jak voda. Díky rodinné tragédii se její členové opět po letech setkávají a prostřednictvím flashbacků se příběh filmu vrací do dětských let. Není to vlastně ani příběh, vlastně je to mozaika vzpomínek, zážitků z dětství, které ovlivňují jednotlivé postavy na celý další život. Celkově je film zahalen do dramatického hávu, ale najdeme zde i pár úsměvných okamžiků, jako je např. proslov Willema Dafoea a následná minuta "ticha". I závěr filmu je obyčejný a nijak neuchvacuje, přesto se však jedná o další z řady dobrých filmů. Přiznám se, že tak kvalitní podívanou jsem nečekala. Pro mě po dlouhé době sympatické, jemné a nenáročné drama, které potěšilo, rozesmálo i zahřálo u srdce.

"Světlušky v zahradě." Tak nevinný název pro tak silný film s hloubkou a významem. Willem Dafoe hraje otce takovým způsobem, že nemáte problém ho od prvních vteřin na plátně nenávidět. Velmi příjemně překvapila i Julia Roberts v roli pro mě nečekané a o to více příjemné, ač smutné. Rodinná selanka končí celkem předvídatelně, ale pro ty výkony a poselství bych si přála více podobných snímků.