Vicky Cristina Barcelona

Woody Allen. Tento židovský scénárista, režisér, herec, spisovatel a klarinetista, který si vzal za ženu svou dceru (i když jen nevlastní), mě vždy mile překvapí. Tentokrát se pustil do romantické komedie, která se mu velmi povedla. Sledujeme příběh několika žen (a všechny jsou velmi krásné), které vůbec netuší, co od života chtějí. I když zas až tak silně vyčnívající charaktery neznám, konkrétně mi stejně připomněli spousty mých známých...

Spíš holčičí filmeček s lehkou španělskou prázdninovou atmosférou. Ze začátku poněkud bez šťávy, od vstupu Penelope Cruz se šťávou.

Woody Allen usoudil, že z New Yorku jsme viděli dost a po Match Pointu se nás rozhodl seznámit s dalším evropským velkoměstem. A udělal dobře - Barcelona ve westernovém odstínu zapadajícího slunce je kouzelná, ústřední píseň navozuje bezstarostnost letního svádění, obsazení tří hlavních postav bezchybné, dialogy a prezentace protichůdných pocitů, balancujících mezi racionálním PROTI a iracionálním PRO přesné, přesto, jakoby něco chybělo, vlastně spíš přebývalo - je to vpád P. Cruz, kterým se atmosféra budovaná na očekávaném napětí mezi mužem a dvěma ženami hroutí jako domeček z karet. Škoda, neboť filmy tohoto typu zpravidla vtáhnou diváka natolik, že na půldruhé hodiny astrálně opouští svou šedou realitu a splyne s Vicky Cristinou Barcelonou...

Romantická komedie, u které jsem se občas i zasmál. Sledovat dvě běhny pobíhající po Barceloně nebo vidět vztah ve třech bylo někdy docela srandovní. A Antoniův otec neměl chybu. Dobrý dojmem působí i slunné Španělsko, kde se příběh odehrává. Filmu bych ale vytknul, že se tu řeší až příliš intimní vztahy, což mi nepříjde moc zajímavé. Děj a zápletka taky nic velkého. Možná můj dojem z filmu kazí, že jsem jej viděl v originálním znění s titulky a neměl tak možnost vychutnat si vždy skvělý český dabing.