Griffin & Phoenixová

Smutný film o umírání. Už původní snímek s Falkem a Clayburghovou mě nenadchnul, protože nemám rád filmy o umírání. Nevyléčitelné nemoci, opuštěné nebo týrané děti, osamocené stáří, mentálně zaostalí apod. Je to citové vydírání diváka, i když uznávám, že takový život je.

Láska ve spojitosti s blížícím se koncem života je hodně ožehavé téma, které se dá zobrazit různě. Film Griffin a Phoenixová se ho dokázal zhostit vcelku vkusně: s příslušnou dávkou sentimentu, ale i laskavého nadhledu a pochopení. Hodně tomu napomohlo obsazení ústřední dvojice, Dermot Mulroney i Amanda Peet jsou sympaťáci, kterým divák všechny ty vylomeniny s úsměvem odpouští a drží jim (marně) palce. Za sebe bych přesto uvítala o něco kratší stopáž, chvílemi jsem měla pocit zbytečného natahování scén a namísto po kapesníku na slzičky se začínala poohlížet po propisce a nějaké té křížovčičce...

Určitě koukatelné romantické drama,není to tak moc přeslazené jako většina romantických snímků,příběh dvou smrtelně nemocných lidí kteří prožívají poslední dobu svého života spolu a provádějí různé blbosti jako vloupání do kina ,jízda na nákladním vlaku atd.Herecké výkony i obsazení se povedlo.

Málokdy je remake alespoň stejně dobrý jako původní film...což je tento případ. Sice jej natočili ve "fotogeničtějším" New Yorku, ale výkon herců je poněkud mdlý.