Chvíle štěstí

Před tím než se režisér Yimou Zhang proslavil svými nákladnými výpravnými filmy, točil kvalitní, ale poněkud skromnější a komornější snímky. Sice naivní, ale dojemný a lidský příběh o osamělém muži a slepé dívce s tragikomickými prvky a smutným koncem a především způsob jakým je tento film zpracován (a spousty jemu podobných), je to, co asijskou kinematografii činí odlišnou a výjimečnou. Navíc jednoduché a srozumitelné. Točit tento příběh, např. čeští režiséři, tak z toho udělají nesrozumitelnou slátaninu, hemžící se psychicky labilními jedinci řešících tisíce vztahových problémů a různých dalších kravin a v Hollywoodu by z toho asi vznikl neuvěřitelný kýč.