Left in Darkness

Existují filmy, které se už od první klapky potýkají s osudem „béčkové“ produkce a horor je jejich učebnicovým příkladem. Snímek, který v dobách své největší slávy mířil bez větších ambicí rovnou na zaprášené pulty videopůjčoven a DVD trhů, se pokouší o nemožné. Vykřesat jiskru geniality z totálně vyčerpaného žánrového klišé. Námět až bolestně recykluje motivy, které jsme viděli v kultovních klasikách. Je zřejmé, že režisér Steven R. Monroe vzhlížel k psychologické hloubce snímku „Šestý smysl“ (1999) a surrealistické noční můře „Jakubův žebřík“ (1990). Bohužel tam, kde zmíněné legendy nabízejí mrazivou katarzi, tento nízkorozpočtový pokus naráží na mělčinu. Scénář je sice ambiciózní v pokusech o náboženský podtext, ale v důsledku mu chybí dostatečná narativní síla. Hlavní devízou filmu je bezpochyby Monica Keena. Tato hororová veteránka se do role Celie opřela s nečekanou vervou a do plochých dialogů se snažila vtisknout maximum emocí. Její výkon je o to obdivuhodnější, že musela bojovat s vizuální stránkou věci. CGI efekty jsou sice na poměry levné produkce snesitelné, ale rozhodně diváky ze židle nezvednou. První polovina filmu přitom slibuje solidní atmosférickou podívanou. Monroeovi se daří budovat napětí a nejistotu, jenže v závěrečném aktu jako by režisérovi došel dech i vize. Finále se zvrhává v chaotickou koláž, která boří dříve vystavěné nadšení. Výsledkem je předvídatelný, avšak řemeslně neurážející pokus o spirituální horor. Pro běžného diváka jde o ztrátu času, ale pro milovníky kategorie „guilty pleasure“ může jít o příjemnou jednohubku na deštivý večer.