Hodinu nevíš...

Trochu mrazivý pocit ve mně zůstává, je to jiný pohled na nemocnici než v těch popletených ordinací z Novy. Tam se sice konečně objevila většina doktorů jako pěkní hajzlové: děvkaři, ochlastové, gambleři, nezdolní kariéristi. A ano to tak ve skutečnosti je. Ale zpět k Zelenkovi. Docela dobrý, někdy až moc patetický. Nejlépe to popsal respodent MARIO, tam je všechno. Ale možná, že bych byl jednou rád, až budu ležet v nemocnici, aby se kolem mě motal nějaký Venca Jiráček s injekcí v ruce.

S napětím a očekáváním jsem se v den premiéry vypravila na tento snímek, jehož hlavním tématem se stal skutečný příběh "heparinového" vraha, tedy událost, která silně rozčeřila vody veřejnosti. Není pochopitelně divu - vraždění nemocných a bezbranných starých lidí je něco, co nelze ani slušným slovem. Vyvstává sice otázka eutanázie, která by mohla skutečně některým hodně těžce nemocným pomoci, ale o tom tento případ opravdu není. Pod vlivem stále ještě čerstvých pocitů ze zhlédnutí filmu si dovolím v první řadě vyslovit názor, že je dobře, že tento film vznikl. Skutečné oběti skutečného vraha umíraly za příšerných okolností. Film je jakýmsi vyslovením piety těm nevinným, kteří doplatili na nelidskost konkrétního jedince. Václav Jiráček dal do své role maximum. Ono není jistě snadné ztvárnit neblaze proslulou postavu nemocničního vraha. Tento herec, který mně ve svých předchozích rolích (Na vlastní nebezpečí a Hlídač č. 47) až tolik v hlavě neutkvěl, mne nyní oslovil naplno. Hraje výborně, roli mu bezesporu věříte, pocity k jeho postavě Hynka se od prvotního soucitu mění v nenávist a odpor, kdy naplno rozjede sérii svých činů. Ano...ten soucit se dostaví, na velmi krátkou dobu, kdy dochází k prvnímu úmrtí a Vy máte tendenci na tu chvíli uvěřit, že tentokrát to "opravdu myslel dobře" a chtěl nemocnému člověku ulehčit jeho utrpení...ale opravdu jen na velmi krátký okamžik. Později se příběh vyvíjí ve směru pachatelovy chladnokrevnosti, touhy po pomstě, vybíjení vlastních komplexů...nechci příliš prozrazovat, neboť film je nový. Dovolím si jen naznačit, že samotný závěr je - dle mého názoru - jakousi možností či variantou, jak by to vše mělo dopadnout, kdyby zvítězila spravedlnost...jde o můj subjektivní pohled, který se nemusí ztotožňovat s názorem druhých. V globálu řečeno - jde o velmi kvalitní film, s výborně (byť trošku netypicky) snímanou kamerou a zabarvením obrazu, což má přispět k pochmurnosti a vážnosti celého příběhu. Výkon Václava Jiráčka je skutečně strhující, v rolích pacientů oceňuji přítomnost našich hereckých legend - Zita Kabátová, Jaroslava Adamová, Stanislav Zindulka, Stanislav Fišer, Libuše Švormová a další. Snímek považuji za veskrze kvalitní a jeden z nejlepších českých filmů posledních let vůbec, proto dávám i plný počet bodů.

velice silný s hustou atmosférou, také tíživý až naléhavě tísnivý a zároveň hluboce přesvědčivý s mrazivým poselstvím je v celkovém součtu film hodinu nevíš. skvělým nápadem s dobovou neukotveností se tvůrcům filmu hodinu nevíš podařilo nastínit příběh, jenž by se mohl odehrát kdykoliv, a s výslednou výtvarnou složkou i kdekoliv, což jeho nadčasovost se záměrem silně podporuje. klobouk smeknout patří i před hereckými výkony v. jiráčka v ústřední roli stejně tak jako před j. adamovou; m. kantorkovou; z. kabátovou; s. fišerem či s. zindulkou v postavách umírajících pacientů. nezvyklým koncem s úmrtím samotného hlavního hrdiny se tvůrčímu týmu podařilo vystavět příběh z velmi reálného prostředí až k ještě reálnějšímu nečekanému vyústění, což dokládá svátkův talent zobrazovat osudy nechvalně proslulých hrdinů současné doby v nenásilné (ne)mystifikaci dějin faktů i s vyzdvihnutím psychologické kresby zúčastněných figur. v případě hodiny nevíš se autorům jistě podařil filmařský mistrovský kousek; škoda jen několika dějových nelogičností či místy až příliš rozvleklého a nedynamického rytmu ve stavbě příběhu, které z výsledných hvězdných výšin dějin světové kinematografie snímek nakonec sesuly o několik příček v inkriminovaném nejvyšším patře níž.

Po asi hodinové debatě s tvůrci a herci filmu jsem pln pocitů, které se pokusím aspoň zčásti vyjádřit. Hynek se velmi podobá heparinovému vrahovi Petru Zelenkovi, avšak režisér Dan Svátek říká, že se pokoušeli co nejvíce oddálit pravému zločinci. Proto také vybrali tu nečasovost, to znamená ty stará auta, nemocnice alá šedesátá léta, moderní mobily, počítače, ... Prostě páté přes deváté, prý aby divák nebyl rozptylován dobou (což mě paradoxně rozptylovalo daleko více, než kdyby určili nějakou konkrétní dobu). Jediné, čím se prý snažili nejvíce přiblížit skutečnosti je nemocnice, spíše tedy dění v ní. Podle pana Svátka měli speciální poradce, aby dodržovali opravdu potřebné množství heparinu, aby operace nevyzněli směšně... Prý dokonce Hodinu nevíš viděl i jeden doktor, který souhlasil s bezchybností. Václav Jiráček jako Hynek, co k tomu dodat. Nejvíce dotazů na něj bylo ve smyslu, jak těžké pro něj bylo hrát takovouto roli. On sám tvrdí, že ho podobní psychopaté přitahují, že se jim vždy snaží porozumnět, a že má k podobnému typu člověka velice blízko - teď tedy nevím, co si o Jiráčkovi myslet:) Petra Nesvačilová jako Markéta, opravdu to krásná dívka, navíc zde odhalená, spolupráci s režisérem a celým štábem si velmi chválila a osobně si myslím, že předvedla pěkný výkon. Pro Jarka Hylebranta, Petra, to byla první filmová role vůbec. Říkal, že mu režisér dal den na to, aby se naučil mluvit jako hluchoněmý, jinak že má smůlu, ať si to třeba najde na YouTube. Vzorem pro něj nakonec byl hluchoněmý chlapec z Pupenda. A teď k zajímavé kameře. Je zde vidět hra barev, zelené a modré, vše je takové pochmurné. Kameraman říkal, že prý zakomponovali červenou, čehož já osobně jsem si nevšiml. Tak až se budete dívat, sledujte pozorně. Pokaždé, když má někdlo umřít, objeví se u něj nějaký červený předmět. Velké ohlasy Svátkův film získal i u zahraničních diváků, tedy aspoň u těch v sále. Ty nepřestávali děkavot za skvělé představení. Chvílemi to vypadalo, že jsem snad jediný, komu se to až tak extra nezdálo. Prostě přechod z obyčejného outsidera na zákeřného vraha byl až moc rychlý, navíc srovnání s původní story (i když to je prý jen novinářský výmysl, který se ujal) mi také nesedělo. Buď točím a držím se předlohy, nebo naopak vše, ale úplně vše změním. Nechávat jenom kousky se mi opravdu nelíbí... A ještě na závěr reakce pozůstalých na film. Režisérovi volali celkem dvakrát. Ty první velice chválili celý nápad, na takové věci se prostě zapomínat nesmí. Ti druzí označili Svátka a celý jeho štáb za hyeny přiživujícími se na lidském neštěstí. Ozval se dokonce i havlíčkobrodský starosta (tam se hrůzný případ odehrál), moc nadšený také nebyl. Asi už doufal, že kauzu bude mít z krku. Jinak teď už opravdu na závěr, režisérem byla doporučena kniha Vraždy ze závisti, napsané psychiatrem, který Zelenku vyšetřoval, a níž byl snímek inspirován.