Tvrdé palice

Filmy ze sportovního prostředí patří mezi mé oblíbené, i když americký fotbal není zrovna to pravé odvětví. Příběh situovaný do dvacátých let minulého století je poutavý a zábavný. Rvačka dvou hlavních hrdinů jakoby vystřižená z "Velké země". Navíc dixielandová hudba doprovázející celý film je vynikající, občas i nějaké blues.

Clooney sice nezklamal, ale i přes dokonalost zpracování, břitké dialogy a dokonalé reálie, trpí v tomto filmu nemocí amerických fimů, když přisolí a připepří ztřeštěnostmi a davovými scénkami plnými zmatků, jinak příjemně se vinoucí filmový děj.

Pro mě to byla jedna velká nuda, alespoň, že John Krasinski zdobil a George Clooney dozdoboval. Ale vztah k fotbalu nemám a americkému už vůbec ne. A komedie? Párkrát lehké pousmání, jinak nic. Zpracováno precizně, ale mě to prostě neoslovilo.

George Clooney před kamerou, George Clooney za kamerou a svěží sportovní film o postarším týpkovi, kterak zachránil svou pílí a uhrančivostí tým amerického fotbalu před zánikem poté, co ho opustil sponzor. Píše se rok 1925, ale svým způsobem jakoby se to odehrávalo dnes. Na všem podstatném, co je v příběhu zohledněno, se za ty roky do dnešních dob absolutně nic nezměnilo. Snímek ze sportovní tématikou obsahuje veškeré dění kolem sportu. Máme tu samozřejmě sportovní tým, v tomto případě amerického fotbalu, hráčské hvězdy, manažerskou pozici snažící se o vše podstatné kolem týmu a dva dva typy novinářů. Jedni komentují sportovní dění, a najdou se i tací, kteří se na nějakou hráčskou hvězdu snaží najít nějakou tu špínu k mediálnímu očernění. A tak se tímto filmem vyobrazuje sportovní obraz ze všech směrů, o jakých většinou sportovní fanoušek nemá ani potuchy. Takže sport a starosti s tím spojené, novinářská práce a odezva dané doby s porovnáním s přítomností. George Clooney je ve své roli takový jaký je a Renée Zellweger v pozici novinářsky, snažící právě nějakou tu špínu najít, doslova překvapuje svou náturou a agresivním pojetím charakteru své role. Snímek má úžasnou svěží atmosféru, takže po divácké stránce je potíž posoudit, má-li se to brát vážně nebo se nad tím jen pousmát. George Clooney se nechal slyšet, že se inspiroval různými styly obdobných sportovních snímků a snažil se o vytvoření svého tvůrčího rukopisu. Jestli se mu to povedlo je samozřejmě na divácích. Každopádně snímek oplývá lehkostí, humorem a vážnosti hlavně právě tím neskonalým sportovním duchem. Ale jo, na jiné myšlenky diváka umí přivést. Je to snímek k pobavení a odpočinku, ne ryze sportovní, tedy s nějakým dramatickým a emotivním zápasem, jak by se možná mohlo očekávat. Někdo to bere u Clooneyho coby režiséra jako krok zpět, ale na druhou stranu, proč ne.