Garderobiér

Šokující poznání, že při současných komediích se můj smích podobá vynucenému skřehotání a u třicet let starého dramatu se doopravdy směju, vede k neomylnému svědectví o brilantním, téměř vyhynulém herectví na malém prostoru, jehož užaslým divákem jsem měla štěstí se stát. Poklona Shakespearovi, hercům i neviditelnému soukolí zákulisních profesí má jediného jmenovatele - lásku k divadlu, která každý rutinní úkon povyšuje na umění - jen sledovat samotné líčení krále Leara byla slast, v kombinaci s dialogy a synchronním splýváním garderobiéra a herce trojnásobná. A jelikož má láska mnoho podob i mnoho projevů, neděste se, když těsně po vaší smrti někdo blízký prohlásí, že jste byl starej, sobeckej a hnusnej parchant, vyrovnává se tak se svou bolestí, protože vás přese všechno miloval...

Komorní příběh dvou mužů spjatých jeden s druhým. Film vyzařuje velice silné emoce, které se střídají v rychlém sledu a přecházejí jedna v druhou - vztek, nenávist, pokora, zatrplost a hlavně láska k divadlu. Obdivuhodné herecké výkony dvou hlavních protagonistů. Film není určen pro široké publikum, je třeba se na něj podívat v klidu.

K předchozímu komentáři přidám jen,že jsem viděla film v původním znění,můj zážitek z filmu byl tím jen umocněný.Ráda bych přidala procenta v hodnocení,aspoň tak deset!!!!!