Orel kontra žralok

Dosť šialený snímok, jeden z najdivnejších, čo som videl, plný bizarností a absurdných situácii. Ona, zvláštny spoločenský prípad, kde nemôžem súhlasiť s popiskom k filmu, že nie je pekná, náhodou tie jej očká a často nechápajúce výrazy sú kúzelné, je zaľúbená do neho, totálne arogantného a nesympatického ignoranta, ktorého nie je možné mať rád. Obaja akoby mimo reality, ale to vlastne asi všetci tam, jediná normálna asi fakt to malé dievča. Zopár super brutalít ("to je najlepší hacker na svete" totálne odrovnal, snáď 286tka to bola), výborná hudba (asi predposledná skladba od nejakých THE STONE ROSES /fakt nepoznám/ "This Is The One" bola úžasná), zvláštna atmosféra akoby vidieka na Novom Zélande (všade po domoch zvláštne maľby, vnútri aj vonku), staré relikvie (MC kazeta mňam), a hlavne zistenie, ak ste aj trocha mimo a nik vás nemá rád, šťastie sa dá nájsť. Každopádne fakt uletená vec

Bože díky, žes mi dal rozum! I když, kdoví, proč nikdo nesní o tom, že by chtěl být škaredé, přehlížené a opovrhované pako, kdo to tak nastavil? Přitom má tolik co nabídnout... někomu přesně takovému. Potud v pořádku, neboť i outsideři jsou různí a mohou se báječně doplňovat, podstatné je, že se poznají i v davu a jsou k sobě vzájemně přitahováni, pak mohou žít vcelku spokojený, loserský život. Tragédie nastává v okamžiku, kdy si jeden z nich umane nastavit laťku výš, než může přeskočit, rozhodí pohodu v komunitě a svou pozici usadí na totální dno... takového jedince může zachránit už jen bezvýhradná, pravá láska :-). Přes prvotní zdání nenáročné jednohubky k rozptýlení teď moje rozvířené zážitky pomalu dosedají a já si zpětně uvědomuji, že to, co jsem viděla, bylo něco extra, a nemyslím tím jen rozsáhlou sbírku uměleckých kýčů, kterým jednoznačně vévodí vskutku ohyzdná svíčka ve tvaru ruky, ale celou nevšední společnost spokojených zoufalců, co nemají zapotřebí pomáhat si pitvořením a přitom jsou tak roztomile přesní, třeba jako dementní úsměv Masona Hutchinsona, nejlepšího hackera, co náš hlavní tragéd zná... Good job, Taiko Waititi!

Nedá se svítit .. tahle záležitost narazila na mou představu o dobrém filmu. A to dost těžce - ničím nezaujmout, zbytečně nudit a vyloženě se ani jednout nezasmát - někde bude chyba. Tuším, že šlo hlubší podstatu vyzvyhnout lásku dvou lehce retardovaných lidí, což je jediný světlý bod .. ale tak hloupě ztvárněno!

Nejde o komedii, která vás připraví o bránici. Je to nesmírně laskavý snímek, který sedne málokomu. Některé scény se vymykají zdravému rozumu, ale jsou podány s nesmírnou galancí a citem pro načasování, že nezbývá než žasnout jak málo někdy stačí. Hlavní hrdinka je křehká a zranitelná. Vyvolává určitou lítost, ale na druhou stranu je laskavá a milá, takže si ji divák snadno oblíbí. Jemaine C. z Flight Of The Conchords byla skvělá volba. Režisér pečlivě buduje podivný vztah těchto dvou zcela odlišných lidí a právě výběrem hlavních představitelů se mu to daří s absolutní precizností.