Rodinné album

Dle mého soudu je tento díl z celé série ten nejhorší! Moc jsem z toho nepobrala tu pointu, kdy muž dívající se do alba vypráví svůj příběh.

Netajím se averzí vůči románům D. Steelové a jejim zfilmovaným podobám. Kromě několika málo výjimek jsou to všechno kýče, v nichž i malé tříleté děti rozumují jako dospělí, všichni jsou přehnaně morální a slušní. Občas se najde něco, co se dá při dobré vůli snést. Rodinné album má pochopitelně z té zmíněné kýčovitosti víc než dost - rozvětvená a navenek šťastná rodina, v níž ale dochází k zásadním zvratům, z nichž za stěžejní považuji zjištění homosexuality u jednoho ze synů. Až mne překvapilo, že právě D. Steelová do svého románu tento prvek vložila. Na lásku má právo každý člověk, tedy i s jinou sexuální orientací, a je špatné ho za to odsuzovat. Tohle tedy oceňuji, že se zde objevuje. Hlavní hrdinka a matka je herečkou a režisérkou, atraktivní prostředí filmového zákulisí dělá příběh také o něco zajímavější. Mezi románem a filmem jsou drobné odchylky, v knize je tuším potomků pět, ve filmu jsou čtyři, děj knihy začíná ve 40. letech za 2. svět. války, film je posunut do začátku 50. let, snad do doby korejské války. Ale to nepovažuji pro hodnocení filmu za důležité, jelikož hodnotím příběh jako takový a zda obsahuje nějakou tu myšlenku. Tato Steelová je pro mě ještě snesitelná, takže dávám průměrné hodnocení.

Občas člověk nemůže mít všechno, buď jsou velké nároky v práci a nezvládá se to v rodině, nebo je to naopak. Nejlepší je se vydat středem, být průměrní, mít klidnou práci, klidnou rodinu, a užívat si s tím co máme, jenže ono to vždy skutečně nefunguje.

Vždycky, když se dívám na Steelovou se nemůžu zbavit pocitu "No to jsem to dopracovala" nuda je ale nuda. Tento díl považuji za jeden z těch méně hrozných. Vlastně se na to dá celkem koukat.