Freonový duch

Na filmu mi trochu vadí ta jeho didaktičnost, poučování o ekologii, o zněčištěném prostředí. Zákaz sprejů, které obsahují freon. Jinak vcelku zajímavý námět, tradičně výborný Vlastimil Brodský.

Film se nese na vlně lehké, místy až úsměvné ekologické agitky, která byla v době svého vzniku překvapivě aktuální. Terčem se stal freon, což je látka, o níž tehdejší vědecké autority varovaly jako o tichém nepříteli ozonové vrstvy. Zatímco v zámoří se duchové zábavně krotili, v českém prostředí se sváděl jiný boj. Méně spektakulární, zato o to poučnější. Pro zajímavost, v Česku bylo používání freonů zakázáno až v roce 1995, takže film jakoby splnil svůj účel. Celý koncept sází na ryzí dětskou imaginaci, hravou atmosféru a kombinaci vizuálních triků, jež znovu potvrzují pověstnou zručnost barrandovských tvůrců. Fantazie zde vítězí nad rozpočtem a jednoduchý scénář jako by schválně ustupoval prostoru pro písničky jako tradiční a oblíbenou součást dětských filmů. V době, kdy Barrandov Studio procházel nelehkým přerodem do kapitalistické reality, vzniklo dílo, které mohlo dopadnout mnohem hůře. O to víc překvapí, že výsledný dojem není zase až tak špatný, jak na první pohled vypadá. Dnes už je film téměř zapomenut. Ne snad pro nedostatek scénáristické kvality, ale spíše proto, že téma freonů už dávno nevzbuzuje emoce. A tak ani charismatický Vlastimil Brodský, který snímek táhne s obdivuhodnou energií, nedokáže změnit fakt, že některá témata zkrátka patří své době.

Musím říct,že tento český dětský strašidelný kousek se mi vždycky líbil.No ale asi nejvíc V.Brodský v roli celkem hodného ducha železničáře.Je tu taky zase vidět dobrá práce českých trikařů.

Pohádka dýchající ještě 80-tými léty normalizace, co se týče freonu oplývající nesmysly a nebýt Vlastimila Brodského byl by to podprůměr, který naivní osvěta za čisté ovzduší ani dobrý záměr nezachrání.