I když nejsem vinen

Psychologické drama ze sovětské provenience. Studie muže, který zavinil dopravní nehodu. Manželé Nataša a Viktor se vracejí z dovolené na lodi jménem Russia Tuto dovolenou trávili v Abcházii. Čeká je návrat do pracovního procesu. Je neděle, po které následuje pondělí. Jsou spolu chvíli, což potvrzuje málo pobledlý snubní prsten na Natašině ruce. Ještě jeho lesk nenarušila voda z mytí nádobí a dalších domácích činností. Je na sklonku léta a přichází podzim. Na lodi se mimo jiných seznámí s prokurátorem Nikitinem. Po vylodění jich i jejich automobilu je ještě čeká dlouhá cesta domů – do Moskvy. A právě při ní dojde při drobné nepozornosti k nehodě. Viktor se svým autem již v ulicích Moskvy sráží postarší ženu. Ta později, i přes příznivé vyhlídky, v nemocnici umírá. Viktora, nadějného vědce v biologii a v biochemii, čeká soud a musí se vyrovnat s novou situací. Zabil. Byla to zcela jeho vina? A nebo ona žena do vozovky vstoupila nečekaně, či špatně viděla. Přecházela dokonce v místě, které k tomu není určené. Ve snímku se nacházejí i poměrně ironické situace, kdy např. Nataša s Viktorem přijdou na návštěvu k pozůstalým kondolovat a přitom se snaží od nich zjistit kvalitu zraku zemřelé. Viktor se postupně se svým činem vyrovnává a připravuje se na nástup trestu. Dokonce by se dalo říci, že je skoro šťasten. A jak to celé dopadne? To v závěru filmu rozhodne soud.