Hrob světlušek

Až mi zase někdo bude tvrdit, že animáky jsou jenom pro děti, tak mu navrhnu pustit si tento snímek. Něco tak depresivního a drsného už jsem dlouho neviděla. Hodnotit technikálie jako barvy, střih, animaci apod. nemohu, nějak jsem se zapomněla na ně soustředit. A nevím proč já, která se léta páně cíleně vyhýbala např. Schindlerovu seznamu nebo Pianistovi, si pustím zrovna Hrob světlušek. Asi jsem animák považovala za neškodný a to byla chyba.

Japonci vždycky byli pověstní tím, že se nebáli dělat animáky s dospělou tématikou. Stejně tak je tomu i v tomto případě. Dojemný příběh z 2. sv. války, kdy je malá holčička po vybombardování města odkázaná na svého staršího bratra. Samotné téma zavání citovým vydíráním a film se tomu samozřejmě nevyhl ale některé scény jsou opravdu velice dojemné a konec musí dostat i největšího cynika.

námět, citlivě zpracovaný, s koncem který je od počátku jasný. Vcelku truchlivé memento všech nejmenších, kterým jsme jako lidstvo tak neodpustitelně ublížili. Mimoděk vzpomínám na jiný mem, pro změnu z Leningradu: "Ostalas' odna, Tanja".

Japonskou animaci, pozná úplně každý, mají svůj vlastní styl který se nemění už hezkých pár let...A byl bych pokrytec kdybych tvrdil že si přeju aby zkusili i něco odlišného...Japonsko si šlo vždy svou cestou, nebralo ohled na Evropu nebo dokonce Hollywod...Byl jsem vychován na Pokémonech takže vím, jak si animátoři hravě poradí s všemi různými odstíny, barvami a grimasy...I zde je to částečně stejné, s tím rozdílem že tohle není pohádka pro děti ale je to drama se vším co k tomu patří...Také jsem slyšel že jedna půlka u filmu vystřídala mnoho kapesníků, a druhá půlka jen s chladným pohledem sledovala příběh Seita a jeho malé sestřičky...Ani já jsem u filmu nebrečel ale chladným mě opravdu nenechal...Hned po zhlédnutí jsem dostal takovou depku jakou jsem měl naposledy u Crashe...Částečně na tom má podíl i fakt že se jedná o příběh který se zakládá částečně na pravdě...Jednoduchý příběh zachycuje přesvědčivě nejen zrůdnosti války, ale i lidskost, kterou všichni dospělejší postrádají a která se vynořuje se na povrch až ve chvílích, kdy jí již není zapotřebí...Některé pasáže zobrazují představy jednotlivých postav, což je velice přirozené, pokud si přejeme sledovat jejich pocity...Nejedná se tedy o žádné citové vydírání, které zde mnoho lidí zmiňuje...Jestli je hraná verze stejně dobrá jako tahle animovaná, ihned jí chci vidět!!!