To jsem byl já

Film jsem viděl v kině poprvé v říjnu 1978, tedy téměř před čtyřiceti lety. Dnes podruhé a příběh se mi líbil znovu, zejména překvapivá pointa, kterou jsem si ale pamatoval. Jinak jde o typickou italskou komedii sedmdesátých let, patřičně plnou křiku. Giannini považuji za jednoho z nejlepších italských herců té doby, který představoval nastupující generaci po takových hvězdách jako Manfredi, Tognazzi, Sordi, Mastroianni, a další. Ve filmu není slabší místo, úvodních dvacet minut dobrých, vyšetřování zločinu a chvíle, kdy Biagio vodí policajty za nos a v duchu se chechtá, jak je převezl. Ale člověk míní a osud mění ...