Zvláštní léčba

Film jsem viděl v kině před více než třiceti lety a dodnes vzpomínám na dobrou zábavu. Dnes už se dívám na film jinýma očima z pohledu alkoholismu a závislosti. Vůdce výpravy do pivovaru, uznávaný psycholog a lékař, se nakonec projeví sám jako tajný alkoholik a psychopat. Film je výborně obsazený tehdy nejlepšími jugoslávskými herci, převážně srbské národnosti.

Žena od něj utekla (údajně ji týral) a tak svoje mírně sadistické, manipulativní a všeobecně podivné praktiky musí provádět jinde – no, existuje snad něco ideálnějšího než skupinka vnitřně nabouraných alkoholiků? Doktor Ilić – excelentní, nesmírně charismatický a démonický Ljuba Tadić, pro tuto roli jako stvořený – má přitom zřejmě největší problémy sám se sebou (sebeovládání je pro něj cizí slovo a jeho vztah k alkoholu je rovněž, no, řekněme, spekulativní). Co teprve, když se skupinka vydá na exkurzi do pivovaru, sehrát zde hru o vlastních životech, aby tak zdárně dovedla celý děj filmu do nezdárného, vyhroceného konce. Zajímavý film – vtipný, smutný i zábavný. Zajímavý, jako snad všechny filmy mistra Gorana Paskaljeviće.