Dvě z Paříže

Nelámal jsem se smíchy v pase, ale přece jen zahřálo a potěšilo. Jen ty konce obou povídek jaksi nebyly takové, jak bych si představoval. Herci velmi dobří. Ale nebylo v tom nic nadprůměrného.

Dvě milé drobnůstky z povídek Guy de Maupassanta, kterým televize přidala dvě herecké kreace naivních mužů od Viktora Preisse a Petra Kostky a dvě nadmíru chytré a půvabné krásky Ilonu Svobodovou a Libuši Šafránkovou.

náměty, založené na společenských interakcích a pravidlech, jež musí divák znát aby měl z děje aspoň nějaký požitek a chování postav dávalo smysl. Dnes spíše pro užší divácké spektrum, obsah se poněkud přežil. Preiss, Kostka, Fialová i Šafránková hrají jak o život, ale z vyšedlé sociální břečky staré jeden a půl století se toho příliš vyždímat nedá. První povídka je spíše kabinetní, druhá od počátku pěkně přitlačí na pilu. Nenadchne neurazí, jednou se to dá vidět. Mimoděk mě napadá, co by Maupassant asi řekl (a napsal) kdyby viděl dnešní začerněnou Paříž...