Pravdivý příběh Antonie Pařízkové, lehké holky s dobrým srdcem

Ta atmosféra staré Prahy z obrazovky neskutečně čiší, tohle se naprosto povedlo. Kdo jiný by to dokázal tak přesvědčivě zfilmovat, než syn samotného autora námětu Ludvíka Aškenazyho. Moc tomu pomohla i hudba Štěpána Koníčka, jehož motivy hobojů nebo smyčců působí překrásným melancholickým dojmem a kamera velevýznamného umělce Dodo Šimončiče. K obsazení nemám jedinou výtku a to jsem se bál Geislerky, že roli hodné kurvičky nedá, ona však zazářila. Jana Schulzová jako bordelmamá byla taky bezkonkurenční a Lanďák coby trojnásobný vrah Prokůpek tomu dodal patřičnou fazónu. Mysteriózní závěr v sobě nese zvláštní poetické kouzlo. Krásný důkaz poctivé televizní tvorby, v dnešních dnech jev zcela nevídaný. Proto s čistým srdcem dávám plné hodnocení. Velká škoda, že Jindřich Mann ve filmování už dále nepokračoval.