Chlapec v pruhovaném pyžamu

Samotný příběh kazí pohled z druhé strany a věku dítěte. Dlužno uznat, že je to ovšem pohled dosti zajímavý. Zase ovšem vzniká dojem, že lágr nikdo nehlídá, děti tam mají volno a v pohodě se dá prokopat oběma směry. Nu, nevím, jak to bylo doopravdy, ale mně to přijde jako pitomost. Scéna převádění vězňů do komory je velmi slabá, nemá žádný emocionální náboj, což je velká škoda. Snímek prakticky nemá děj, stagnuje a nepřináší v základu nic nového. Herci se také moc nevytáhli, takže hodnotím jako plus jen některé drobné scénky, hudbu a závěr. Jinak je to v celku nuda. 1210288632/9031

Až do poslední scény ve "sprchách" by se tento film dal hodnotit jako vcelku průměrný, až naivní snímek, který toho divákovi o hrůzách holocaustu až tak moc neřekne. Dva malí kluci si povídají, podlézají pod drátěným plotem z jedné strany na druhou a na nějaké rasové rozdíly zvysoka kašlou. Ukolébána zdánlivě poklidným průběhem děje, byla jsem napoprvé jeho tragickým vyústěním více než zaskočená. Čekala jsem ledacos, ale tohle opravdu ne...

Člověk u podobných filmů, či literárních děl musí přemýšlet o tom, jak je možné, že se velká část populace nechá zblbnout tak, že je schopna obrovských zvěrstev. Válka je vůl. Normálně by ji člověk chápal jako boj mužů proti mužům na bitevním poli. Co ji však doprovází je tím pravým svinstvem. A bohužel se to často děje i dnes. Koncentrační tábory, drancování, pogromy. Společnost by se měla z událostí druhé světové války poučit, a to i ti, kteří ji nezažili. Film přináší i další poznatek. I nedotknutelní mohou být zasaženi. I dnes vnímáme války většinou jako virtuální hry, které se nás netýkají. Umírají přeci zcela cizí lidé na druhé straně Země. Počty zabitých se v novinách uveřejňují jako suchá čísla. Jaký je rozdíl mezi plynovou komorou a střelou z bezpilotního letadla? Možná ten poslední odstavec zcela nesouvisí s filmem. Ale možná taky ano.

Tvůrci si pohráli s lidskostí hlavního strůjce zrůdnosti v koncentračním táboře. Má mladou ženu, malého syna a bydlí poblíž tábora. Má vůbec nějaké city, když bez rozmyslu nechává likvidovat nejen muže, ale i ženy a děti? Chlapcův svět je jiný. Spousta věcí mu je utajena a tak tápe ve světě kolem sebe a hledá odpovědi. Dojte k plotu tábora kde se seznámí se zajatým stejně starým chlapcem. Jejich vzniklé přátelství je přirozené. A přátele si pomáhají, takže na základě toho dojde k tragédii. Jaké to je pro jeho otce? Jak se cítí, když stejnou metodou, jakou on popravuje, zemře i jeho vlastní syn? Bude to pro něj velké zadostiučinění? Tragický velmi citlivý příběh svým pojetím dokázal divákům vnuknout velmi zajímavou myšlenku. Otázka však zůstává bez odpovědi a tak vše zůstává na divácích. Snímek je natočen mistrně. Příběh sleduje převážně osud onoho chlapce, takže se o dění v táboře dozvídáme jen okrajově. Divák je tak oné hrůzy ušetřen. O to víc je šokující konec, kdy každý musí z matkou, byť Němkou, soucítit. Příběh zcela originální, který zaujme už s vím tématem.