Přepadení vlaku z Pelhamu

I tato dvě slova. Tedy kýchnutí a popřání dobrého zdraví sehrají v napínavém krimi filmu svoji úlohu. Banda čtyř, kteří se označují různými barvami přepadne newyorské metro. Film má bezpochyby atraktivní námět a je jistotou udržení divákovy pozornosti. Hraje v něm můj oblíbenec - Walter Matthau. No hraje. Vlastně ani moc ne. On je takovým šperkem na tomto snímku. Podobné téma, které je zpracováno ve filmu Přepadení vlaku z Pelhamu, bylo ve své době poměrně časté.

Je to neuvěřitelné, ale parta chlápků unesla v podzemí metro a požaduje výkupné. Vynikající námět pro vynikající film, který se stal klasikou. Se smyslem pro humor, je náležitě živý, nápaditý a akční. Nepostrádá napětí ani jistou nadsázku. Už od první minuty se stále něco děje. Není hluchého místa a tak snímek chytí a už nepustí. Svůj podíl na tom má i Walter Matthau, který své postavě dodal ohromné charizma a energii. Vizuálně se tu nezapřou sedmdesátá léta, ale to rozhodně není překážkou k filmovému zážitku i v současné době. V domácí videotéce má zasloužené místo.

Tato první verze dnes slavného filmu nedávno znova natočeného filmu je skvělá.Původní obsazení je skvělé,herci jsou dobře zvoleni a film je na svou dobu skvělí.

Zdařilý a napínavý thriller. Víceméně se jedná o klasické schéma kdy zločinci zajmou rukojmí a požadují výkupné avšak v tomto případě se vše neodehrává např. v bance ale ve vagonu metra. Celý film utíká rychle, nenudí a herci předvádějí výborné herecké výkony.