Dvorní šašek

Hudební komedie s Danny Kayem potěšila moje srdéčko. Jako milovníka starších amerických filmů, zejména muzikálů, westernů a kriminálek, mě příběh zaujmul tak, že jsem se podíval i na reprízu filmu (po nahrání na modem) po týdnu. Děj filmu je přesně tak naivní, že zapadá do papundeklových kulis a do křiklavých kostýmů. Příběh vnímám částečně jako parodii na rytířské filmy, jejichž boom přišel o několik desítek let později. Danny Kaye je u nás známý méně, filmy, ve kterých slavil úspěch, u nás nešly z politických důvodů, ale ve Státech patřil ve své době mezi nejoblíbenější komiky.

Možná jako divadelní kus by příběh byl zajímavý, buď film značně zestárl nebo nejsem tím správným divákem, mě se film nelíbil a ani jej nedokoukal. Jedině pozitivní věc, uvidět mladou, krásnou Angelu Lansbury, kterou známe hlavně z 90 let v roli slečny Marple nebo Jessicy Fletcherové...