Malá Doritka

Zfilmovaný Dickensův román, známý čtenářům anglické literatury pod nesprávně přeloženým názvem "Malá Doritka", přímo vybízel k úvahám o oprávněnosti směšování protilehlých umění románového a filmového. Ani důmyslně upravený scénář, neměl sílu proměnit epickou šíři románového děje v dramatický spád názorného předvedení a plastika kaleidoskopicky se měnícího obrazu a uvízla tak na mělčině humoristických scén ze života drobných lidí. Daleko za ním zůstalo Dickensovo umění ostré, a přece citově proteplené karikatury originálních postaviček z lidu, jejíž pitvornou kresbou, plnou jemného humoru, soucitu a dobroty otevíral anglický realista hluboké výhledy nejen do chorob a rozmanitosti lidské duše, nýbrž i do vad celých sociálních tříd. Oblíbená představitelka Doritky, Anny Ondráková, vyzdvihla v charakteristice podle svého přirozeného naturelu komickou naivitu nezkušeného děvčátka, které s čistým srdcem a svěží myslí prochází zvrácenostmi svého prostředí. Její herecký výkon trpěl v Lamačově režii nedostatkem přirozenosti a hlubšího procítění, jakož i líbivou, koketně-uličnickou manýrovostí. Film byl věrně dobově kolorován, německá verze měla málo českých titulků.