Obchodník se smrtí

zajisté námětově netradiční film obchodník se smrtí těží z možné hrozby teroristických útoků, která je ve snímku důvěryhodně vykreslena. obchodník se smrtí ale není jenom filmem o terorismu, ale je také klasickou ukázkou psychologického filmu s milostným trojúhelníkem, kdy v zaslepenosti následujeme milovanou osobu, i kdyby to mělo být na smrt. a v tom je právě hlavní kámen neúspěchu snímku, který je tak jen jednorázově dějově a charakterově vykreslen. s větší invencí se filmaři k velké škodě diváka v případě obchodníka se smrtí moc neobtěžovali a přitom motivů se nabízelo více než dost. díky tomu se z celkového hlediska jinak nadějný obchodník se smrtí ocitá ve středním poli světové kinematografie, kde zabírá pozici slabšího nadprůměru.

Obchodník se smrtí (velice nešťastný český distribuční název) je i přes milostnou dějovou linii především filmem o hrozbě teroristického útoku a s ním spojené slepé oddanosti. Scénárista Corrado Calabrò však vidí teroristu v naprosto každém muslimovi, díky čemuž snímek ztrácí na výpovědní hodnotě a stává se pouhým xenofobním výkřikem, jenž díky své černobílé vizi nakonec vyzní do ztracena i přes závažnost probíraného tématu. Je to celkem škoda, neboť režisér Renzo Martinelli dokáže slušně budovat napětí a když mu zrovna scénárista nehází klacek pod nohy v podobě naprosto absurdní scény (Alceův krkolomný útek před zabijáky mě svou hloupostí až rozesmál), dokáže z herců vyždímat maximum. Především pak finále se Martinelliovi vskutku povedlo a jen veliká škoda, že podobný moment není využit v nějakém lepším filmu.