Půjdu kam chci

Radůza: „V době, kdy jsem si zařizovala byt, jsem volala tatínkovi – představ si, co jsem si koupila! A on říkal –židle! Ne, tahací harmoniku! A on říkal –no tak, když se na to nenaučíš, tak aspoň budeš moct sedět na tom futrálu. No, tati, ale já jsem ji koupila bez futrálu. A on povídá – tak to se na ni budeš muset naučit...“

Radůza: „Každej v životě něco ztratil. Když mu bylo deset, tak se mu třeba ztratilo autíčko a když je mu víc, tak ztratil třeba životního partnera. A o tom já zpívám. O těch ztrátách...“