Xtro

Tu nemůže zažehnat ani zbytečně zprofanovaná scéna zrození dospělého muže, ani lehká erotika, už vůbec ne občasné povedené momenty z hlediska děje, dokonce ani (pouze) z třetiny bezchybné efekty. K večernímu oddechování charakteristikém pro spánek bude notovat hypnotická hudba.

Xtro by se možná dalo popsat jako drsnější a sliztější verze Invaders from Mars. Bohužel Davenport opravdu není Cronenberg a postupně – s nabývající sebedůvěrou – se přestává kontrolovat. V závěru, postižen megalomanií chudého muže, už ztrácí soudnost nadobro a film vyznívá poněkud úsměvně. Přesto bych jej hodnotil nadprůměrně, hlavně jeho prostřední – nejstřízlivější – pasáž. Pro úplnost doplním, že autor natočil ještě dvě pokračování Xtro II: The Second Encounter a Xtro 3: Hlídejte si oblohu.