Venuše

Lehce nahořklá komedie. Příběh, jehož hlavními protagonisty jsou starý herec - bývalá celebirta Maurice a mladá dívka Jessie, neteř dalšího herce a přítele Mauriceho. Tento snímek vás pravděpodobně donutí přemýšlet. Po sledování vyvýjejícího se nevyrovnaného vztahu mezi starým mužem a mladou dívkou máte nutkání přemýšlet i o svém stáří, přemýšlíte o tom, zda-li jste doposud ve svém životě něco nezanedbali, přemýšlíte o něčem, co máte před sebou a uniká vám to.

Nedokázala jsem si představit co mám od filmu o porozumění na sklonku života čekat a jsem poněkud v rozpacích. Peter O´Toole jako Maurice byl opravdu hodně starý a jeho touhy a potřeby byly pro mě nepochopitelné, dvacetiletá Venuše byla zase hodně mladá a její podivnou náklonnost k Mauricovi, i když poněkud zištnou, jsem nechápala taky. Navíc jejich vzájemné poznávání ... mně bylo místy i proti srsti. Takže závěrem snad jen, že hudba byla nepatřičně optimistická a mně se stejně nepatřičně líbila a že stáří není nic hezkého ... Což ostatně všichni víme nebo tušíme. Film jsem zřejmě nepochopila, ale to se mi občas stává. P.S. Za kraťoučký dialog ... „Čtete hodně? - Jen když si není s kým povídat.“ dávám * navíc