Závan smrti

Pamatuji si, když jsem viděl film poprvé, že na mne nejvíce působila scéna hned prvního objevení podivné postavy venku, mimo auto. On je to na atmosféru skvělý film, ale zbytečně jej shazují dlouhé pasáže rozhovorů těch dvou. Takže za to dvacítka dolů a další za tu míchaninu ke konci. Už jsem nevěděl na čem jsem. Je to škoda, protože to mělo na víc.

Jednoduchostí a budováním atmosféry mi tento snímek připomíná japonský styl hororových filmů. Mladý pár po autonehodě zůstane stát v mrazivém lese. Nikde nikdo. Začíná se projevovat zoufalství a strach. Náhle se začnou objevovat podivné postavy. Ale kdo to je? Moc zvratů v příběhu logicky není. Co by se asi tak někde na samotě mohlo dít? A tak čas běží a intenzita tajemných postav se pomalu začíná stupňovat. Děj ubíhá svým odlehčeným tempem až do svého rozhodujícího finále. A obešlo se to bez krve a drastických scén. Kdo to očekává, bude zklamán. Mé hodnocení je vysoké právě za tu jednoduchost. A jak se říká, v jednoduchosti je síla.

Je to taký distingvovaný horor. nie je tu nič také brutálne a je to napínavé. dokonca sú tu i temperamentné rozhovory medzi dievčaťom a Guyom. A jedna scéna tu bola vtipná. Ked si dievča lakovalo nechty na nohách v aute. Guy zastavil auto pri pumpe a povedal jej, či nejde na záchod. Zobral ju na chrbát a ona takto bosá kráčala cez bufet a prekvapených pivárov na záchod.

Závan nudy. Zmrzloně pohybující se po lese pro tentokráte ušetřím kritiky, moc se tedy nepředvedli, ale před zimou se člověk chrání, již několik tisíc let, mimo jiné i ohněm. Že by na tom byli američtí vysokoškoláci až tak špatně? Ještě, že tam nebyla nějaká zběsilá akce, jinak by to byla jednička jak vyšitá.