San Babilo - 20 hodin

Na rozdíl od mnoha jiných italských filmů 70. let s politicko-mafiánským pozadím tenhle je k divákovi aspoň solidní v tom, že má jasnej konec. Za sebe říkám, že fašisti nebo komunisti, všechno stejná pakáž, takže tady celkem není komu fandit. Úplně na zabití je ta zrzavá Lalla, která si nejprve na požádání bez skrupulí zasouloží, aby pak už jenom dělala problémy. Její dějová linka mi do celkovýho vyznění filmu nezapadá a její úkol v samotným závěru mohl klidně převzít kdokoliv jinej.

Snímek o zrůdnosti fanatismu, zde v tomto případě fašistického. Je to zahráno velmi dobře, mladí herci se snažili. Scénář sem tam pokulhává, závěrečná honička nemusela trvat tak dlouho. Ona by kratší stopáž vůbec prospěla. A to se povídá, že byl film ještě sestříhán o osm minut. No, nevím. V každém případě jej mohu doporučit, ale na další podívání to asi nebude, i když musím přiznat snímku několik fascinujících scén.

Horkokrevné, naturalistické a hlavně realistické ztvárnění mladé společnosti v Miláně v 70. letech minulého století, je vidět, že socializmus neovliňoval život jen ve východním bloku ale i v západních zemích, v Itálii se navíc socialistické myšlenky dostávaly do potičky s tolik populárním fašizmem a navíc ignorance se kterou se přecházeli nastupující konflikty mezi těmito znepřátelenými skupinami nejednou zapříčinila smrt mnoha nezúčastněných chudáku, kteří měli zrova tu smůlu, že šli třeba jen kolem - přesně o tom je tento noerealistický snímek....