Dny vína a růží

film sa podobá na knihu Zabiják od Zolu , a je tu excelentný Lemmon a jeho skvelé grimasy , bomba

Jack Lemmon v ukázkové nemoci z povolání, která ho plíživě přinutí nosit si práci domů a v zájmu manželského souznění zapojit i Lee Remick - mít obojí však lze jen do okamžiku, než si jeden z dvojice přizná, že víno začíná s děsivou naléhavostí růže zaplavovat..., a mně nezbývá, než žasnout nad Edwardsovou režijní syrovostí a Lemmonovým dramatickým výkonem, až jsem v pokušení si myslet, že dnešní herecká elita by musela určité party odehrát před modrým pozadím za elektronické výpomoci, která by jim adekvátně odpohybovala mimiku a doladila abstinenční chroptění. Určeno osobám pohybujícím se v "public relations" a ženám na MD, neplatí pro kvartální pijany :-).

Tento film i přes svůj věk je stále působivý a je jedním z nejodvážnějších a nejsurovějších obrazů v otázce alkoholismu, jaký se kdy na plátně objevil. Jack Lemmon je vynikající a bezpochyby se jedná o jeho jeden z nejlepších výkonů. Lee Remicková je stejně dobrá a společně jsou prostě úžasní. Bolest, strach a sobectví jsou brutálně zobrazeny a závěr je silný a srdcervoucí a citlivější jedince nepřestane dohánět k slzám.