V zajetí teroru

Tomu naivnímu unesenému pitomci jsem po příchodu "ošetřovatelky" přál všechno nejhorší, protože většího idiota jsem snad neviděl. Ostatně o co go?? Měl se blbec starat sám o sebe. No, ale k filmu. Nudná kravina se spoustou dialogů. Občas tam tvůrci vrazili retrospektivu, ale naštěstí to jde lehce přeskočit. Vizuálně nic moc, děj v podstatě na jednom místě. Navíc ke konci je to stále dokolečka dokola, takže jsem se nudil a ztrácel se v "ději". Takže něco málo za tu kapku gore a překvapení na konci. 201209097909/8323

Spíše než o napínavý thriller se zde jedná o složitou psychologické drama, komplikovanou šachovou partii mezi uneseným a jeho únosci. Doslova, i v přeneseném slova smyslu. Problém je, že film je poněkud nevyrovnaný, kdy velice dobré a silné momenty se střídají s nudnými a slabými. A tak i divák je nakonec na rozpacích, jestli to vlastně stálo za to.

Režisér (a současně scénárista) Laurence Malkin rozehrává spletitou hru, ve které si až do konce nebudete jisti prakticky ničím. I když je celý film defakto omezen na pouhé skladiště a těží především ze střetu Martijna a Ahmata, rozhodně nenudí. Chytře rozložené střípky skládačky postupem času uspokojivě zapadávají do sebe. Veliká škoda, že Malkin občas udělá nesmyslnou odbočku, kdy od hutné atmosféry sklouzne do naprosto nezajímavého dialogu, který je jak z jiného filmu. Jinak jde ale o velmi zajímavý film s myšlenkou, který rozhodně není ztrátou času.

!!! Možný spoiler!!! Tajemný klavírista se na cestě „pomáhat“ do Maroka ocitnul s páskou na očích „v zajetí teroru“. Začíná šachová partie, mezi únoscem a uneseným, hra otázek a odpovědí, lží a pravd. Každý mat (špatná odpověď) bolí ..... „Ta logika má, ale díry“ a k téhle větě se připojuji i já. Celý příběh je trochu přitažený za vlasy, ale zajímavé ..... to tedy je! Nikdo totiž není tím, kým se zdá být a nic není tím, čím se zdá být.