Tajemství slov

Velice nudný film, který se snaží být něčím velkým ale nedokáže zaujmout ani příběhem ani hereckými výkony.

Film mě docela bavil do doby než Hanna osvětlila svoje tajemství. Do tohoto okamžiku měl psychologicky zajímavou a tajemně napjatou atmosféru. Pak ale všechny kladné aspekty rázem úplně ztratil a nemohla jsem se zbavit dojmu, že tady film začíná hodně tlačit na pilu a stejně jak praví kolega Chrustyn, snaží se být něčím velkým. Jistě, opět si ukradl ten starý známý motiv traumatu z války. Holka uroní pár slz, odvypráví jak to bylo strašné a ukáže válečné jizvy, to přece vždycky zabere... Nějak jsem jí to nevěřila, ať se jinak dobrá Sarah Polley snažila sebevíc. Její promluva mi vyzněla až neuvěřitelně prázdně a dutě, jakoby mluvila o nějaké hodně smutné knize, kterou ale ve skutečnosti nezná. Víc než kdekoliv jinde jsem z toho cítila to zkomerčnění tématu války. A tento způsob, jak film přistoupil k danému (a velmi citlivému) tématu mi hodně vadil a dost mě zklamal. A tak celkový dojem zůstal naprosto mizivý a síla filmu, i přes nadějnou první polovinu, veškerá žádná.

Španělé umí točit skvělé filmy, o tom jsem se už několikrát přesvědčila. Tentokrát filmaři přesunuli děj na ropnou plošinu uprostřed oceánu, kde pár mužů dokončuje svoji misi se zraněným kolegou. Záhadná a mlčenlivá Hanna naruší jejich opuštěnost a pomalý děj se mění v jednotlivá lidská dramata, která si nesou pod kůží.Snímek přináší poselství především v tom, jak je důležitá komunikace mezi lidmi, a že nikdo není ostrov ani na tomto ocelovém ostrově. Druhá rovina příběhu vypluje na povrch až později, kdy se dovídáme o válečném konfliktu na Balkáně děsivé skutečnosti a také a hlavně o tom je Tajemství slov.

Velmi intimní snímek španělské režisérky Isabel Cixetové o setkání dvou lidí, kteří si hojí své rány - on fyzické, ona především ty na duši. Výborná režie, ale především výborné výkony představitelů hlavních rolí, Sarah Polleyové a Tima Robinse, který to měl o to těžší, že převážnou část odehrál v leže na lůžku. Oba jsou tak přesvědčiví, že ještě dlouho po skončení závěrečných titulků přemýšlíte nad tajemstvím slov.