Vzpomínky na lásku

Tak přesně na to se ptala Su-jin Cheol-sua. Ach jo, opravdu strhující příběh, který jen potvrzuje to, že lidé spolu mají být v dobrém i zlém. Co já bych dala za to prožít aspoň půlku jejího příběhu. Za nejlepší scénu považuju, jak Woo-seong sejmul toho zloděje na motorce dveřma od jeepu a na silnici se rozsipaly z kabelky tuny propisek :-D

Korejci prostě mají pro romantické filmy cit. Přesvědčila mě o tom už My Sassy Girl a tento snímek to jenom utvrdil. Nikdo jiný nedokáže vymýšlet tak krásné a hluboké příběhy jako oni. Ze zdánlivě jednoduchého příběhu o tom jak se sblíží dva lidé, kteří jsou úplně odlišní zamilují se do sebe, vezmou a jsou šťastní do té doby než ... dokázal režisér vytvořit neobvyklý a chvílemi úchvatný film, kterému budete věřit vše co se v něm odehrává stejně tak jako postavám jejich lásku. Málo chybělo k absolutnímu hodnocení.

"Když zmizí paměť, zmizí i duše"... hmm, někdy je možná lepší zapomenout, třeba i na tuhle korejskou tragiromantiku, s kterou jsme si byly jen formálně představeny, bez bližšího kontaktu, bez stisku ruky... a co já teď s tou krabicí kapesníků, co jsem si zakoupila k projekci?

Moc jsem nevěřila všem pochvalným hodnocením tohoto filmu a začátek moji nedůvěru trochu utvrzoval. Dobře, že jsem se nenechala ovlivnit, protože těch 117 minut vážně stálo za to. A konec, ten mne doslova "rozsekal".