Škola hrou

Věčné téma soužití učitele se svými žáky ve škole. Příběh je námětem hodně podobný dnes již filmové klasice ´Škola otců´ (1957), která je sice hodně ideologická, ale v jádru věci školní problematiky totožná. Přísný učitel vs. lajdáctví a nepozornost žáků a k tomu liknavost rodičů. Televizní zpracování v podstatě stejného námětu je samozřejmě upraveno do doby osmdesátých let a pro zjednodušení i dějově. Zde s nepřízní osudu tentokrát bojuje soudružka učitelka. Problematika tedy tkví v tom, že si s lajdáckou třídou neví rady, nenajde zastání u rodičů, z nichž někteří jí chodí navíc nadávat a vyhrožovat až do jejího bytu, nepomůže ani učitelský sbor a navíc jí doma kvůli tomu vzniká manželský problém. Boj proti nepoctivosti a pokrytectví tak vezme za své. Z příběhu samozřejmě ční jistá moralizace, která má však velice naivní průběh a ještě naivnější konec. Těžko posoudit, jestli to dokázalo na někoho zapůsobit. Dnes už víme, že tato problematika stále po generace přetrvává a námětově i nadále filmaře láká. V české kinematografii se objevil snímek ´Bastardi´ (2010)