Přísahám, že za to nemůžu

Výborný snímek, který pobaví, ale i "donutí" k zamyšlení. Dobře natočeno, skvěle zahráno

Film "Přísahám, že za to nemůžu" vychází ze skutečných událostí, které se odehrávaly v Británii v 80. letech 20. století. Hlavní postavou snímku je John Davidson, mladý muž, u kterého se v průběhu dospívání projevil Tourettův syndrom, vyznačující se občasnými nekontrolovatelnými zvukovými i tělesnými tiky, v Johnově případě i vykřikováním slov, velmi často sprostých. O tomto relativně vzácném onemocnění tehdy veřejnost mnoho nevěděla a z toho důvodu se u naprosté většiny lidí projevovala malá tolerance k takto postiženým jedincům. Pro člověka trpícího tímto syndromem to znamená posměch okolí, spousta nedorozumění, postupná izolovanost, nemožnost vzdělání, problém najít práci a navázat partnerský vztah, ale i třeba tak prostá věc jako navštívit veřejnou knihovnu. Hlavní roli Johna Davidsona (v dospělosti) skvěle ztvárnil britský herec Robert Michael Aramayo (Hra o trůny, seriál Pán prstenů: Prsteny moci) - za roli Johna Davidsona získal po zásluze několik ocenění. Snímek podle vlastního scénáře natočil britský filmař Kirk Jones - podařilo se mu ztvárnit silné dojemné drama, odlehčené cituplným lidským humorem, zábavným příběhem i silnými emocemi. Film, u kterého budete chvilku plakat dojetím, v další chvíli se smát a to i v situacích, které posléze v sobě vyhodnotíte, že i přes vtip a humor zrovna k smíchu nebyly. Kirk Jones se neuchyluje k lacinému ždímání emocí, ani k prvoplánovému humoru, humor ve filmu nikoho neuráží, film je velmi citlivý, dojemný a lidský. PS: Možná je mezi námi dost lidí s psychickými problémy, jen na některých je to ale na první pohled patrné - právě ti nemusí patřit k těm nebezpečným.