Poslední leč Alfonse Karáska

Všichni Karásci jsou založeni na zpěvu herců, ne profesionálních zpěváků. Právě na tom jsou tyhle pokračování postavený. Je hezký podivovat se nad zpěvem J.Langmajera nebo J.Paulové, i když si myslím, že ona právě zpívá dobře. Věřím, že kdo neviděl třeba prvního Karáska a zhlédl toto pokračování, je trochu mimo. Tahle tradice v ČT od Ztracené revue bylo to nejlepší, co v té době mohla nabídnout. Pan režisér Podskalský byl s panem Oplustilem tím nejlepším ve svém oboru.

Čtvrté a poslední televizní setkání s Alfonsem Karáskem. Je to znát, že od prvního dílu uběhlo už 20 let ale pan Podskalský to dokázal dobře přizpůsobit daným okolnostem. Druhá půlka 80.let mu také umožnila výrazně přitvrdit v erotice aniž by ubral na vkusu. Takže ve výsledku si tato série hudebních komedií i ve svém závěru podržela dost vysoký standard. Jen vyhasínajícího Miloše Kopeckého tentokrát zastínila skvělá Jiřina Jirásková.

Jako legrace celkem ucházející. Ovšem slabinou je hudební stránka. Zatímco dřív se tvůrci snažili do podobně laděných formátů obsadit herce, kteří zároveň umějí zpívat, tady na to rezignovali a řídili se momentální popularitou. A to, co tady pěvecky předvádí Jiří Langmajer nebo Jana Paulová, je dost otřesné.

Pořád totéž dokolečka dokola. Nechtěl jsem dát ani ň, ale za kočandu Pleštilovou a hanbatou Janu Paululovou něco dát musím. Jinak by to šlo z mého pohledu zcela do kopru.