Děti zítřků

Ani evidentně štědrý rozpočet (na tu dobu), ani velmi kvalitní obsazení s s pány Menšíkem, Prachařem, Kostelkou, Kratinou a předními slovenskými herci a ani zabalení dělnického hnutí do stravitelnější dětské optiky, nic z toho bohužel nestačilo k tomu, aby se tenhle film dal považovat alespoň za průměrný.

Tak to je jeden z nejhorších filmů, co jsem viděl. Proč se Radim Cvrček nedržel svých oblíbených filmů pro děti? Film se odehrává ve dvacátých letech minulého století, kdy se mladý Jožka vrací z války. Dobový normalizační tisk při uvedení filmu psal o mravním úpadku a touze po majetku těch, co vlastní kapitál a soustřeďují ve svých rukou majetek a moc. Na druhé straně jsou ti, jež zápasí o skývu chleba a holou existenci. Hergot, jakoby to psal Tonda Zápotocký. Z Jožky se stává bojovník za práva dělníků a vůdce stávky v Hodoníně v roce 192O.

Nádherná komunistická blbost, kde silně přesvědčeným (ne přesvědčivým) hercům nelze nedat alespoň tu dvacítku. Mi se více, než příběh jako takový, líbily odbočné „perličky“. Kratina naštval tím, že se oholil, to neměl, naprosto tak ztratil image. Jo, a nonens volens musím přidat za hudbu. Překvapila účast pana Menšíka v miniroli.

Extrémy na jednu i druhou stranu. Vykořisťující buržousti šetří na bezpečnosti práce, chudý proletariát by zase jenom znárodňoval. Špatně je obojí a v tomto filmu je to dobře vidět. Z filmového hlediska standardní zpracování události, z dnešního pohledu potěší účast oblíbených herců v mladším věku, roli si určitě užil Andrej Hryc. Vsuvka s mladým vojáčkem mi přišla naprosto zbytečná, ale v rámci standardní stopáže se jednoduchý příběh musel nějak nastavit.