Světla páteční noci

Pro americký maloměsto je jejich fotbálek asi totéž co pro nás hokej pardon- film. Tedy útěk ze stereotypu a všedních starostí. Celkem pěkně vykreslená sezona "Panterů". A nechce se mi rozebírat, jakže to bylo s tou mincí a kdeže a onože a třebaže a jestliže a cože. Já jsem vypnul a film si užil.

Další ze sportovních filmů z velkého světa amerického fotbalu. Né, že bych tento sport nějak extra žral, filmy o něm ale vidět můžu. Tady je navíc velmi dobré herecké obsazení. B.B.Thorton tady jako trenér exceloval. Překvapením byl pro mě konec filmu - není vůbec "americký" - kupodivu :-).

Dobře natočené sportovní drama o americkém fotbalu , které by se asi moc nelišilo od ostatních filmů na téma sport , ale Světla páteční noci jsou výjimkou síla týmu vyhrát je něco úžasného sledovat . B. B. Thornton v roli trenéra se mi také líbil.

Během první poloviny jsem si jen tiše zoufala - nad amatérským vyzněním, příšernou kamerou a absolutně nezaujatelným průběhem, k zoufalství se přidružily pocity pohrdání - nad vidlákovem světa, odpudivým večírkem a dokonce i nad tím burgerem, který Winchell přežvykoval. Vůbec největší katastrofou, která často atakovala krajní mez, odkud posílám podobné touchdowny rovnou do odpadu, však byla obrovská hromada nabubřelých žvástů, kterými spoluhráče častoval oblíbenec číslo jedna - Boobie Miles, kterému naštěstí brzy došel humor, nicméně ho důstojně zastupoval zbytek obyvatelstva texaské Odessy, který měl místo hlavy šišatou merunu a v té šišce se pořád dokola motala jediná otázka ... "vyhrajete stát, vyhrajete stát, vyhrajete stát ????" Ani nevím, jak se mně podařilo přehoupnout do druhé, stokrát lepší poloviny (podezřívám se z několika mikrospánků), kde konečně dostal prostor Billy Bob a hlavně sport samotný. Přesto, že humbuk okolo amerického fotbalu neobdivuju, zaujalo mě jeho až hmatatelné vyobrazení, vyblázněné basovým hudebním doprovodem, dokonale vystihující euforický tlak na diváky v ochozech. A nejlepší nakonec - rozhodující zápas sám, byl sportovním, záběrovým i emočním zákuskem a vybičoval tak moje konečné hodnocení na krásných 40%.