Deathstalker II - Souboj titánů

Byť to zní podivně, Jim Wynorski se tímto filmem trefil do černého, ačkoliv zcela jinak, než by kdokoli čekal. Vizuálně snímek působí jako levná výprodejová atrakce. Kulisy opět z papundeklu, recyklované záběry z jiných Cormanových produkcí, včetně předchozího filmu, a atmosféra, která se s vážností rozchází na hony daleko. Wynorski se zjevně rozhodl, že seriózní přístup by byl ztrátou času, a místo toho natočil parodii, která si dělá legraci nejen sama ze sebe, ale i z celého žánru „meče a magie“. Z filmového odpadu tak vzniká ironická pocta béčkovému světu, kde se místo krve a potu rozlévá především sebeironie. Brutalitu režisér vyměnil za nadsázku, přičemž erotické momenty ponechal jako koření, které diváka nemravu pobaví, aniž by sklouzlo k lacinosti. Herci hrají s přehnanou vášní, která připomíná spíš kočovné divadlo než filmovou epiku. A právě tím snímek získává své groteskní kouzlo. Porovnávat ho s Conanem je dnes už jen nostalgický vtip, protože Wynorski se na jakékoli ambice vykašlal s odzbrojující upřímností. Výsledkem je film, který je tak špatný, až se stal legendou. Když bizár tak se vším všudy. A tady se to povedlo do posledního záběru.

Tenhle skvost si mě našel ve dvanácti. Je mnohem lacinější než jednička, ale mnooohem zábavnější. Hlavní hrdina( i zloduch) opravdu umí šermovat, pěkná syntezátorová hudba(někteří kritici ji nesnášejí), laciný fóry(telefonování přes kaluž je skvělý) a zkažený záběry na závěr. Sice je do filmu střihnuto pár záběrů z jedničky(jinak natočený a poznáto i dvouletý děcko) a jedna kulisa slouží pro čtyři různy stavení(co sem jen napočítal). Pokud tenhle film berete vážně, nemáte rádi blbý filmy a céčka(B by bylo moc pochvylný), i když se nebere vůbec vážně(např. věštící scéna) tak jediný hodnocení je odpad. Ale pokud se dokážete povznést tak se budete královsky bavit.

Oproti jedničce, která mi zkazila chuť se podívat na další díly, je dvojka méně násilná, méně pokleslá a více zábavná (na nic si nehraje a herci jsou více usměvaví).