Sardinky, aneb život jedné rodinky

Ivo Paukert byl spíš specialista na zábavné pořady ale tahle lehce satirická komedie z pera Haliny Pawlowské se mu povedla. Pro tehdy dost ožehavé téma krkolomných řešení otázky bydlení (starší ročníky si jistě vzpomenou na družstevní svépomocnou výstavbu, bytové pořadníky závislé na bodování a beznadějné docházení na bytový odbor NV) si vybral velmi reprezentativní hereckou sestavu a odměnou mu byl hotový gejzír vynikajících výkonů, kterému vévodili Jan Kanyza a Pavel Trávníček v rolích párku gayů. I když tohle dílko už ztratilo svůj satirický osten jako dobrá oddechovka funguje pořád.

I po tolika letech velmi vtipná komedie s excelujícím básníkem Rudolfem Hrušínským- povzneseným bohémem, krásně praštěnou první dámou Dášou a tak trochu ztrnulou ústřední dvojicí I. Andrlovou s V. Dlouhým. Také kratičká replika Marie Rosůlkové byla skvostná, ovšem nejvíc mě bezkonkurenčně dostali dva fešáci českého filmu- mužný Kanyza (v úžasném županu) a princ Trávníček v rolích okouzlujících gayů. Škoda, že tuto opravdu nestárnoucí a inteligentními hláškami prošpikovanou legraci nedávají ob dva roky třeba místo Kameňáků (nic proti Z. Troškovi).

Myslela jsem si, že napíšu komentář, ale Angelika 1964, ho napsala za mě, mohla bych do písmene podepsat. Navíc mě bavilo sledovat unifikované vybavení bytů - umakartové jádro, linoleum, umělohmotná kuchyňská linka:-) Z dnešního pohledu komedie sama o sobě. Dneska by si pořídili barák na hypotéku, spláceli ho 20 let a nemuseli by běhat po bytových odborech.

Vzkvétající normalizace a vehementní shánění potřebného bytu. Kdo si to dnes v době honosných hypoték umí představit. Příběh je odvyprávěn s určitou nadsázkou, kritikou doby a lehkým humorem. Na tomto televizním snímku je příznačný hlavně fakt, že to nesklouzává do divokého komediálního žánru, ale zhola cíleně poukazuje na problém mnohých mladých lidí a rodin své doby. Charaktery všech postav jsou příznačné, což budí nemalí respekt k předloze. Halina Pawlowská to popsala opravdu velmi dobře. Z hereckých představitelů tu nádherně vyčnívá úžasný Rudolf Hrušínský. Kudy chodí, tudy hláškuje a tak vážný problém celého děje značně odlehčuje humorem a herectvím sobě vlastním. Tento člověk je po herecké stránce skutečně nenahraditelný. Na televizních obrazovkách je tento snímek vidět velice zřídka a je to škoda.