Dotek motýla

...Kostým jsem měla překrásný, na hlavě vyčesanou paruku, vějíř z pštrosího peří...V roli jsem dokonce zpívala-italsky. Byl to samozřejmě playbeck, já se jenom trefovala naprázdno pusou na ta správná místa. Není to zdaleka taková legrace, jak si laik myslí-tedy, v mém případě si hlavně udržet smrtelně vážnou tvář./str. 194/ /Jiřina Steimarová-v publ. Kamily Čížové-Jiřina Steimarová-Ničeho nelituju,2007/