Úsvit mrtvých

taková jakási nijaká se dnes jeví hororová filmová klasika úsvit mrtvých, za což velkou měrou jistě může období jejího vzniku v 7o. letech minulého století. pro nesporně zajímavý námět se v době uvedení filmu stal úsvit mrtvých kultovní záležitostí, což dnes lze kvitovat s úsměvem, protože v sekci kultovních děl určitě i nadále zůstane. v celkovém hodnocení se ale dílko úsvit mrtvých hodnotí filmařsky a bez emocí, načež se pro minimum lekacích scén a spíše komické vyobrazení zombie mrtvol, řadí mezi slabá díla střední třídy světového kinematografického průmyslu. z těchto důvodů lze úsvit mrtvých doporučit hlavně všem příznivcům filmových hororů.

Zombie horory jsou kapitolou samy o sobě. Svoji velkou slávu zažívaly v sedmdesátých letech. Filmů s touto tématikou vzniklo až několik desítek. Většinou měly hodně podobný či stejný děj. Bezvládná těla se stávají zvládnými, chodí malátně, pomalu a jistě a snaží se hrdinu příběhu minimálně kousnout. Odkud se berou, odkud se ta nemoc vzala snad nikdy nebylo pořádně vysvětleno. Prostě se ví, že k tomu dochází. Měl jsem možnost nyní vidět i film Úsvit mrtvých z konce sedmdesátých let. Před lety jsem viděl jeho remake, který byl natočen s dokonalejšími zvláštními efekty. Při porovnání obou kousků docházím k závěru, že to původní zpracování je přeci jenom lepší. To druhé má navrch snad jen v oblasti zvláštních efektů. Co oceňují na tom filmu z roku 1978? Věřte, nevěřte jistý smysl pro logiku a smysl pro detail. Hrdinové filmu reagují na situace tak nějak přirozeně. A vůbec, ten film je fičák. :-)

Další nářež od Romera. Začátek vypadal hodně slibně, kulka sem, kulka tam, ale jakmile se hlavní hrdinové zaseknou v obchodním centru jde do s celým dějem do háje, což je rozhodně škoda. Hudba z obchoďáku se mi naprosto vryla do paměťi a ještě několik dní jsem si jí pobrukovala. Další akce přichází s nástupem motorkářů, která byla až zoufalá. Délka filmu nejen zbytečná, ale hlavně nesmyslná. Myslím, že tento Úsvit mrtvých ani remake nebude patřit k mým oblíbeným zombiefilmům.

George A. Romero byl na snímky se zombie tématikou prostě machr. To se mu nedá upřít. Natočil spoustu takovýchto snímků, na které se bez výhrad vzpomíná i dnes. Tento snímek je jeden z nich, na který dokonce vzniklo neméně povedený remake. Už zpočátku si na nic nehraje a jde hbitě k věci. Živé mrtvoly jsou prostě všude a v rámci přežití je třeba s nimi bojovat. Masky byly pojaté jednoduše, což je obzvláště v dnešní době bijící do očí, ale u takovéto filmové klasiky jakoby to nevadilo. Naturalistické scény se objevují s veškerou svojí pompézností se smyslem pro detail. Pomalé trhavé pohyby, krvavé zakusování do masa a jeho trhání už ve své době dosti šokovalo. Prodloužená verze nám dává si vše náležitě vychutnat o to více s respektem a pokorou k režisérovi, který tomu všemu udal směr.