Pokaždé když se loučíme

Tento film je jedním z prvních chorvatských filmů, které se citlivě dotkly války ve vlně propagandistických děl. Jeho autor Lukas Nola patří mezi debutující režiséry 90. let, kteří dohromady vytvořili hnutí mladého chorvatského filmu. Generace, jejíž životy válka nejvíc poznamenala, neměla dlouho příležitost se k ní vyjádřit - jak říká Nola: "jejich válka jim byla ukradena". Na základě své zkušenosti vojenského policisty, konajícího službu v ulicích Záhřebu během leteckých poplachů, vypráví osud uprchlíků ze Slavonie: otce a jeho malé dcery, hledajících útočiště v Záhřebu. Film se zaměřuje na atmosféru frontového zázemí, velmi přesvědčivě vykresluje stresovanou psychiku lidí. Z filmu vystupuje i naléhavost sdělit bezprostřední zkušenost, jež je pořád cítit za prostě vyjádřenými obrazy války. Febiofest 2004