Jen jednou se miluje

Rajko Grlič vypráví příběh milostného vztahu partyzánského velitele Tomislava a dívky z měšťanské rodiny Beby, který byl inspirován deníkovými záznamy, v nichž autorka Ruza Jurkovic s otevřeností zachytila své pocity v bouřlivé atmosféře poválečné Jugoslávie. Jugoslávský režisér Rajko Grlic je jedním z absolventů pražské FAMU, kteří tvoří tzv. „pražskou školu" jugoslávského filmu. Patří do ní také. tvůrci jako Goran Paskalje-vič, Srdjan Karanovič, Goran Markovič, Lordan Zafranovič nebo Emir Kusturica, jejichž styl i námětové zakotvení se sice lišilo, nicméně přinejmenším jejich prvotiny výrazně prozrazovaly vliv prostředí, v němž studovali. Přebírali zejména prvky dokumen-taristického, humorně nadsazeného náhledu, jak jej razili Miloš Forman, Ivan Passer či Jaroslav Papoušek. Ve svém filmu Jen jednou se miluje Rajko Grlič vypráví příběh milostného vztahu partyzánského velitele Tomislava a dívky z měšťanské rodiny Beby, který byl inspirován deníkovými záznamy, v nichž autorka Ruza Jurkovic s otevřeností zachytila své pocity v bouřlivé atmosféře poválečné Jugoslávie. Pro Tomislava (Miki Manojlovič) boj vyhranou válkou zdaleka neskončil, s vojenskou rázností a komunistickými idejemi se ujímá vedení městečka, které mu bylo svěřeno. Ve svém osamění potkává dívku, krásnou a distinguovanou Bebu, které je, za její původ a tiché kolaborantství rodiny za okupace, určeno místo ve společnosti. Vášeň a láska sice překoná rozdílné postavení komunistického funkcionáře a nežádoucího vyděděnce, ale nemůže vzdorovat vyhrocené společenské situaci. (Čt) katalog 1. Festivalu nad řekou