Putování s pravěkými zvířaty

Tento jedinečný cyklus BBC volně navazuje na předchozí seriál Putování s dinosaury, kdy před 65 miliony let vyhynulo pravděpodobně následkem srážky zemského kontinentu s planetkou téměř 90% živočišné populace. Skončila jurská éra dinosaurů, zbývajících přibližně 10% živočichů v období eocénu mělo jeden společný znak - většina byla velmi malého vzrůstu. 1. NOVÉ SVÍTÁNÍ Rané období eocénu (před asi 49 mil. let) se vyznačovalo rozsáhlými dešťovými pralesy, kde vznikaly stovky druhů menších savců - např. všežravé Leptiktidium, živící se jak bobulemi, tak i drobným hmyzem nebo býložravé Propaleothérium, asi půl metrový předchůdce dnešního koně. Prapředek dnešní velryby dravý Ambulocetus vypadal spíše jako krokodýl a živil se výhradně masem. Největším dravcem byl dvoumetrový pták Gastornis, pozůstatek dinosaurů, který však během několika stovek let vymřel. Toto období se vyznačovalo hlavně zvýšenou vulkanickou činností. 2. DRAVÁ VELRYBA Pozdní eocén (před asi 35 mil. let) je považován za počátek velkého chaosu, kdy se kontinent Tethys trhal a zase spojoval. Tyto nejen tektonické změny měly původ v oceánu a poměrně často vznikaly obrovské laguny, kde se ve vodě proháněli žraloci a ve větvích bujné vegetace skotačila spousta druhů opic. Pánem oceánu byla 18 metrů dlouhá a 60 tun vážící dravá velryba Basilosaurus - vrchol potravního řetězce. Náhlé a časté změny klimatu měly za následek hromadné migrace vodních živočichů a postupný zánik tohoto dravce, neschopného se uživit. Poměrně rozšířen byl Dorudont, předchůdce dnešního delfína a na souši dominovali velcí draví savci rodu Endriusarchus nebo býložraví předchůdci slonů - Merithéria a předchůdci nosorožců Bronthotéria. 3.ZEMĚ OBRŮ Dnešní asijský kontinent (před asi 25 mil. let) byl charakteristický poměrně pravidelným střídáním sucha a dešťů. Největšími a nejkrutějšími dravci byli Hyenodonti a Enthelodonti- masožraví předchůdci psovitých šelem a kupodivu i prasat. Pouze v tomto období vzniklo a celkem rychle i vymřelo býložravé skoro tří metrové Chaligothérium, podivný prapředek goril. Největším a nejčastějším zástupcem býložravců bylo téměř šesti metrové Indriquotérium, vzorně se starající o svá mláďata. 4. NEJBLIŽŠÍ PŘÍBUZNÍ Území dnešní severovýchodní Afriky je pravděpodobně domovem Australopithéců, primitivních předchůdců prvních primátů. Žili jak ve skalnatých útvarech, tak i ve volných rozlehlých pláních, sdružovali se v tlupách, vedených dominantním samcem. Největším zvířetem bylo býložravé, ale nebezpečné Deinothérium, předchůdce dnešního slona v trojnásobné velikosti. Přesto, že Australopithécové už uměli chodit vzpřímeně a používat primitivní nástroje, stávali se často kořistí v potravním řetězci pro např. stepní kočkovitou šelmu druhu Dinofilis. 5. ŠAVLOZUBÝ TYGR Nejznámějším zástupcem pleistocénu je Smilodont, 300 kg vážící kočkovitá šelma, charakteristická svými zahnutými "šavlemi" nahánějící hrůzu především na americkém kontinentě. Smečku tvořil samec-vůdce, mláďata a několik samic, zajišťujících pravidelný přísun potravy lovem býložravých Makroshénií, předchůdců antilop. O něco menšími dravci byli ptáci rodu Forosrakos, živící se především mršinami. Pleistocénem se také "mihlo" obrovské šesti metrové všežravé Megathérium, prapředek dnešního lenochoda. 6. CESTA MAMUTŮ V běhu dějin poměrně nedávná doba (před asi 30.000 lety) byla charakteristická desítkami tzv. dob ledových a typickým představitelem zdejší fauny se stal mamut. Tato velmi společenská zvířata udržovala silná "rodinná" pouta, stádo vedla nejstarší samice a všichni ostatní členové "pomáhali" jak mláďatům, tak i starším a nemocným členům. Mezi býložravci byl velmi rozšířen Megalocér, pravěký jelen s ohromným, téměř třímetrovým parožím. Dravé šelmy zastupovali jeskynní lvi i vlci a pravěcí lidé- Neandrtálci už uměli využívat oheň, zpracovávat kožešiny i využívat klů mrtvých mamutů jako stavebního materiálu. Pravěcí lidé také méně migrovali a více začali využívat nejen přístřeší, ale i jeskynních obydlí.