Potopa

Nádherný film z prostředí východoslovenské rusínské vsi v 80. letech 20. století, která padla za oběť výstavbě přehradní nádrže (nejen ona). Není to ani tak politický snímek, jako spíš film mapující vztahy mezi venkovany a přibližující život v obci Rusko ve zmíněné době. Hlavní dvě postavy, stárnoucí hospodář Alexandr a jeho dcera Mara, která otci sice pomáhá s hospodářstvím, ale na druhou stranu má své představy o dalším životě. A ty se hodně liší od otcových tradičních konzervativních názorů. Fakt, že vesnice leží v druhém ochranném pásmu budoucí přehrady běh událostí jen a jen uspíší. Film sice neobsahuje příliš dramatických scén, ale o to víc je poetičtější, emocionálnější a také působivější (však ono na venkově se dělá vše s rozmyslem a obvykle se nikam nekvaltuje). Nic pro akcechtivé kinaře, snímek si vychutnují spíš nároční filmoví diváci. Potopu mohu jen a jen chválit, počínaje propracovaným scénářem, citlivou režií, nádhernou kamerou, skvělou hudební linkou a především hereckými výkony (klobouk dolů před mladičkou Sárou Chripákovou v hlavní roli). Pozn: Film je z větší části v rusínkém dialektu, i já jako slovenštiny znalý jsem se nakonec uchýlil k českým titulkům.